Do broumovského kláštera vloni zavítalo šedesát tisíc návštěvníků

Revitalizace kláštera, rozvoj Vzdělávacího a kulturního centra, ale zároveň i oživování města a broumovského regionu jako takového jsou úkoly, které stojí před managementem sídlícím v národní kulturní památce klášter Broumov.

Strategie celoroční přístupnosti kláštera sebou nese vysoké provozní náklady. Letní kvalitní údržba areálu i zimní provoz vyžadují kapacity, na které příspěvky podporovatelů nestačí. Proto je potěšitelné, že klášter v roce 2016 udržel rekordní návštěvnost z předchozího roku - umožňuje to významně přispívat finančně na provoz kláštera, a tím vytvářet prostor pro jeho kulturní a vzdělávací aktivity v celoročním režimu.

„Návštěvnost byla jako každoročně nejvyšší v letních měsících, především v srpnu. Klášter však nabízí inspirativní zázemí během celého roku. Návštěvníky v zimních měsících překvapuje, že jsme schopni udržovat komfortní teplotu a kvalitu služeb. A upřímně letní výlet do skal je velký zážitek, ale osiřelá skalní města v zimě jsou jedinečná a stejně tak třeba i sněhem pokrytá, a o to tišší a kontemplativnější klášterní zahrada,“ komentuje situaci zakladatel Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov Jan Školník.

Nejnavštěvovanějšími akcemi loňského roku byly tradiční Adventní a Velikonoční trhy, oblíbená letní ochutnávka vín Vinum et Cetera, dvakrát vyprodaný sál Dřevníku při letních reprízách hudebně-divadelního představení HRA-NIC-e nebo koncert v klášteře sídlícího festivalu Za poklady Broumovska.

Potěšitelná byla i návštěvnost Galerie Dům, prezentující současné umění, a především stále se rozvíjející program klubu přátel umění ArtCafé, který nabízí nejen hudební, ale i divadelní či literární zážitky.

Prostory kláštera celoročně využívaly také firmy, školy či zájmové organizace, které sebou přinášejí nové impulsy pro rozvoj kláštera i města samotného – například dubnový plenér studentů fotografie pražské FAMU, jehož výsledkem pak byla zimní výstava Krajina děsná v širé pustině.