Hlavní obsah
Na Květnou neděli si křesťané připomínají slavnostní vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Květná neděle v Arciděkanském kostele v Klatovech, rok 2019. Foto: archiv Jiřího Straška

Dnes si připomínáme poslední z šesti postních nedělí – Květnou

Poslední postní nedělí je Květná (latinsky Palmarum). Její další lidové názvy jsou také Květnice, Beránková neděle či Palmová neděle. V tento den si křesťané připomínají slavnostní vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Letos však bude Květná neděle jiná, bez velkých obřadů v kostelech.

Na Květnou neděli si křesťané připomínají slavnostní vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Květná neděle v Arciděkanském kostele v Klatovech, rok 2019. Foto: archiv Jiřího Straška
Dnes si připomínáme poslední z šesti postních nedělí – Květnou

Květná neděle, Květnice, či Neděle na květy nese název od květů, neboť přijíždějícího Krista vítali mnozí palmovými ratolestmi a házeli je na cestu. V krajích, kde rostou palmy, se na paměť světily palmové listy.

U nás převzaly tuto funkci větvičky jívy – lidově zvané „kočičky", což je nejznámější název, ale také klokoče, kocanky, berany, barušky, ratolesti, koťátka, barušky, bahníře nebo košťata. Říká se jí také Kočičková neděle (od svěcení kočičkových – jívových ratolestí) nebo neděle Pašijová (od pašijí, popisů bolestného umučení Krista, zpívaných na mších).

Celý tento den byl ve znamení obřadu svěcení kočiček - a i dnes je pro mnohé rodiny svátečním otevřením Velikonoc.

Dnes se v kostelech světí kočičky

K posvěcení přinášeli lidé do kostela především jívové větvičky – ratolesti (lidově zvané „kočičky"). Pro okrasu bylo zvykem svazky proutků zdobit pentlemi.

Se svěcenými kočičkami se prováděly rozmanité praktiky, hraničící z hlediska církve až s pověrou. Vzhledem k tomu, že se do kostela chodívalo již s pučícími větvičkami, řezali je věřící lidé většinou již o čtvrté postní neděli Družebné, tedy přibližně dva týdny předem. Když se nově posvěcené kočičky přinesly domů, bývaly ty staré, do té doby zastrčené za křížem nebo za svatým obrázkem, spalovány. Na jejich místo pak přišly nové.

Posvěcené kočičky se také zapichovaly na okraj pole k ochraně úrody, dávaly se do sklepa, aby chránily před všemi „jedovatinami". Někde lidé dokonce polykali jednu až tři posvěcené kočičky ve víře, že je po celý rok nebude bolet v krku. Také si někde přetřeli s posvěcenými kočičkami oči se slovy: Kočičky, kočičky, aby nebolely vočičky. 

Na Květnou neděli se nesmělo péct

Na Květnou neděli se nemělo nic péct, protože se prý zapeče květ na stromech, jinak řečeno neurodilo by se žádné ovoce.

Lidé v ten den na sebe oblékali nové šaty, aby v nich člověk „kvetl". Bylo zvykem, že obydlí se vymetala zelenými ratolestmi, které měly vymést všechnu nemravnost a zhýralost.

S vejcem od černé slepice se čarovalo 

Člověk, který našel na Květnou neděli vejce od černé slepice, měl v přírodě uříznout čarovný vrbový proutek. Černá slepice s bílou chocholkou prý snáší zlatá vejce.

Jestliže někdo takové vejce našel, měl je zahrabat do slámy, před půlnocí je pak vzít a jít na křižovatku lesní a polní cesty, kde měl takové vejce položit. Měl-li vrbový proutek a zamával-li jím postupně k jihu, k severu a k východu, objevil se prý duch a vyplnil člověku každé přání...

Pranostiky našich babiček napoví:

Nečas na Květnou neděli, není pro rok dobré znamení.

Týden před Květnou nedělí a týden po Květné neděli rády padají pašije (poletuje sníh).

Dokud nevypadají pašije, dotud zima ještě neskončila...

(Zdroj: Církevní rok a lidové obyčeje - Vlastimil Vondruška, a Velký pranostikon - Zdeněk Vašků)

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků