Článek
Divadelníci si tentokrát přizvali ke spolupráci DDM Astra Zlín. Účinkovat budou herci Jana Drgová, Pavel Vacek, Tomáš David a Vojtěch Johaník, které mohou diváci vidět i ve stejnojmenné pohádce ve Velkém sále.
Jak vzpomínají na své dětské karnevalové převleky herci?
Vojtěch Johaník: Když jsem byl ještě maličký školáček, tak mi naši nechali ušít krásný kostým kašpárka. Mám pocit, že na mě něco z toho zůstalo dodnes. V dospělejších letech jsem byl naopak za zlobra. Výroba byla velmi jednoduchá.
Jana Drgová: Jako děcko jsem na karnevaly moc nechodila. Byla jsem myslím všehovšudy dvakrát. Jednou za baletku, podruhé za čerta (no, spíš za čertovskou princeznu, přece jen jsem byla holka, jak se má, a prostě jsem za tu princeznu být chtěla). Kostýmy mi vždycky vyráběla mamka. A doteď mám tu "čerticu" schovanou.
Pavel Vacek: Tohle je pro mě citlivé téma. Z mých vzpomínek na dětské karnevaly dominuje jedna, která na mě působí stísněným dojmem ještě dnes, ačkoli jsem byl tehdy opravdu špunt. A smutnou roli nesehrála ani okolnost, že jsem byl převlečen za Červenou Karkulku. Když se podívám mým tehdejším pohledem, tak všude kolem mě jsou mnohem větší neznámé děti, které znají ty strašné písničky, které zrovna hrají, dělají naučené pohyby, které já neumím, když se chci přidat do tanečního kolečka, tak se přede mnou uzavře, občas do mě někdo strčí nebo mi stoupne na nohu, hrají se soutěže, které se mi nelíbí a ve kterých prohrávám, při soutěži o nejlepší masku se na mě zapomene a v tombole nevyhraju ani cenu útěchy... Já nevím, jestli je tato má zkušenost dobrá na pozvánku.
Tomáš David: Od malička jsem chtěl a stále chci být kovbojem, takže tam je pak převlek jasný!
Cesta do pravěku v Městském divadle Zlín