Článek
„V době největšího parna v srpnu jsme museli kvůli dehydrataci na interní oddělení přijmout až okolo pěti pacientů týdně, v naprosté většině případů se jednalo o seniory. Během tropů však přicházeli i mladší lidé, kteří vysoké teploty podcenili, ty jsme ale většinou ošetřili na příjmové interní ambulanci a mohli je propustit do domácí péče,“ uvedla staniční sestra Martina Trčková z interního oddělení Vítkovické nemocnice s tím, že dehydratace je u seniorů problémem celoročním.
„I v zimě k nám často přivezou staršího pacienta, který má tak vyschlou ústní dutinu, že vůbec nedokáže vypláznout jazyk. To znamená, že není ani schopen polykat a takový stav již vyžaduje hospitalizaci,“ uvádí jeden z příznaků dehydratace staniční sestra Trčková.
Dalším způsobem, jak poznat, že je člověk odvodněn, je zmáčknutí kožní řasy, například na předloktí. Pokud se kůže nevrátí do původního stavu, znamená to, že podkoží je vysušené a organismus je dehydratován. Zdravotní stav pak ještě velmi často zhoršují mdloby a další komplikace. V těchto případech je již nejvyšší čas vyhledat odbornou zdravotní pomoc, dehydratace totiž může ohrozit přímo na životě. „Starší organismus je mnohem křehčí než organismus osob v mladém a středním věku,“ míní staniční sestra.
Lidé, kteří doma pečují o své blízké, především pak o seniory, by proto měli během celého roku sledovat, kolik tekutin opečovávaný přijal. „Péče o blízkého, který je nemocný, je nesmírně fyzicky i psychicky náročná. I když se snaží pečující udělat maximum, tak například kvůli práci nebo jiným povinnostem, nemůže být s nemocným 24 hodin denně. Proto je ale důležité průběžně a pravidelně kontrolovat příjem tekutin,“ radí Martina Trčková.