Hlavní obsah
Vstupní brána do Dachau s nápisem Arbeit macht frei Foto: Jan Kaše

Dachau – město umělců a také symbol nelidského teroru

Nedaleko bavorské metropole Mnichova se nachází Dachau, jehož historie sahá hluboko do středověku. Dříve respektované město, v němž žila řada vynikajících umělců, se po roce 1933 stalo symbolem nelidského teroru.

Vstupní brána do Dachau s nápisem Arbeit macht frei Foto: Jan Kaše
Dachau – město umělců a také symbol nelidského teroru

První písemná zmínka o Dachau pochází z roku 805, kdy paní Erchana darovala veškerý svůj majetek v „Dahauua“ diecézi ve Freisingu. Město těžilo ze své polohy, neboť leželo u hlavní cesty, spojující Mnichov a Augsburg.  

Od 19. století pak byla s městem spojena řada umělců, především malířů, kteří zde čerpali motivy pro svá díla. Na webových stránkách Dachau jsou uvedeni například Carl Spitzweg, Max Liebermann, Lovis Corinth či Ludwig Dill.

Konec umění, nastupuje teror

Nástup Adolfa Hitlera k moci znamenal pro Dachau novou etapu, která hrůzostrašným a hlavně nezapomenutelným způsobem poznamenala tuto lokalitu.

„Himmler sdělil také, že v nejbližší době bude zřízen nedaleko Dachavy první koncentrační tábor pro 5000 osob. Tam by byli soustředěni komunisté, členové Reichsbanneru a marxističtí vůdcové, kteří ohrožují bezpečnost státu," napsal český deník Národní politika dne 22. 3. 1933, tedy v den, kdy do nově založeného koncentračního tábora v Dachau přijel první transport vězňů.

Těžká práce, mučení a pokusy na lidech

Vězni byli umístěni na bloky, což byly kamenné nebo dřevěné baráky, každý pro 200 vězňů (v době války zde ale bylo až 2000 vězňů). Spalo se na dřevěných palandách, budíček byl v létě ve 4 hodiny, v zimě v 5 hodin. Pracovalo se 12 i více hodin denně, někdy museli vězni po těžké celodenní práci ještě dlouho do noci stát na shromaždišti (např. když chyběl vězeň).

Židé a známé osobnosti po příjezdu do tábora dostali 25 i více ran bičem „na přivítanou“. Podle publikace The Dachau Concentration Camp 1933 to 1945 někteří vězni tuto uvítací proceduru nepřežili.  

Koncentrační tábor v Dachau byl pověstný i pokusy, které se zde prováděly na vězních. Šlo například o experimenty s pitím slané vody, infikování malárie, injekční vpravení hnisu do těla, ponoření vězně do ledové vody a měření délky možného přežití, vystavení vězňů velkým tlakovým změnám v přetlakové komoře.

Josef Čapek a další Češi v Dachau

Do koncentračního tábora v Dachau bylo deportováno i několik tisíc Čechů. Např. v září 1939 bylo 551 prominentních Čechů vzato jako rukojmí a převezeno do Dachau, mezi nimi i malíř a novinář Josef Čapek, bratr spisovatele Karla Čapka. V roce 1940 sem byl umístěn hudebník Josef Ulč, který byl za přípravu útěku potrestán 50 ranami bičem a 14 dny v bunkru, nebo novinář Karel Kašák. O život zde přišlo celkem 1346 Čechů.  

Dachau byl prvním koncentračním táborem v Německu se všemi krutostmi, násilnostmi a ponižováním, které dokázali příslušníci SS vymyslet a zrealizovat. Za 12 let jeho existence zde bylo v nelidských podmínkách vězněno přes 200 000 lidí z celé Evropy, z nichž nejméně 43¨000 nepřežilo. Při pohledu na pochodující a hajlující neonacisty, jakož i na chování a vyjadřování některých politiků, lze jen doufat, že se tato historie nebude již nikdy opakovat.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků