Článek
Narodil se 19. března 1936 v Bratislavě a když se v patnácti letech rozhodl pro studium herectví, nikdo mu v tom nemohl zabránit. Mužný vzhled, ale zároveň i kultivovaný projev byly znaky mladého adepta slávy už v době studia odborného divadelního kursu při bratislavské Státní konzervatoři.
Své první angažmá nastoupil v roce 1954 v dnešním Divadle Andeje Bagara v Nitře, kde vydržel - s výjimkou let 1956 - 1958, která strávil ve vojenském stejnokroji coby člen Armádního divadla v Martině - až do roku 1966. Poté se stal členem hereckého souboru bratislavské Nové scény, kde byl v angažmá až do roku 1990.
Na plátně debutoval jako sedmnáctiletý v epizodní roličce v prvním slovenském barevném filmu Rodná zem (1953), který natočil český režisér Josef Mach podle scénáře Slováka Ivana Bukovčana. Mnohem výrazněji na sebe upozornil díky českým filmařům, s nimiž spolupracoval už od začátku 60. let, což dokumentují snímky jako Smrt si říká Engelchen (1963) nebo Obžalovaný (1964).
Zajímavých rolí se Vlado Müller dočkal i od režiséra Karla Kachyni, který ho nejdříve obsadil do role otce hlavního hrdiny Olina ve filmu Ať žije republika (1965) a posléze do snímku Vánoce s Alžbětou (1968).
Dost možná i díky tomu začal zajímat také slovenské filmové tvůrce, s nimiž natočil přibližně od druhé poloviny 60. let pěknou řádku dodnes pozoruhodných snímků jako například Kristove roky (1966), Majster kat (1966), Medená veža (1970), Orlie pierko (1971) nebo Prípad krásnej nerestnice (1973).
Další spolupráci s českými filmaři dokumentují filmy Nahota (1970), Jeden stříbrný (1976), O statečném kováři (1983), Láska s vůní pryskyřice (1984) nebo televizní seriály Muž, který nesmí zemřít (1977) a Přátelé Zeleného údolí (1980), kde ztvárnil postavu hajného Horyny.
Důležitým filmem ve filmografii charismatického herce Vlada Müllera byl a zůstává drama Signus laudis (1980), kde mu režisér Martin Hollý ml. svěřil postavu fanatického kaprála rakousko-uherské armády Hoferika. Právě za ztvárnění této postavy i za roli Ondřeje Hudce ve filmu Vladimíra Kavčiaka Karline manželstvá (1980) byl v 9. ročníku ankety časopisu Film a divadlo oceněn titulem Nejlepší filmový herec roku 1980.
Nebýt těžkého úrazu, který se herci stal roku 1990 v divadle, a pozdější vážné choroby, která ho postihla a způsobila definitivně jeho předčasný odchod, mohl být seznam jeho rolí ať už v divadle, televizi, dabingu nebo ve filmu podstatně rozsáhlejší.
O uměleckých a životních peripetiích Vlada Müllera, který zemřel 20. června 1996 ve svých šedesáti letech, vypráví také kniha Hvězdy odvedle a jejich stopy nejen v českém filmu. Publikace přináší medailonky třiceti nejznámějších slovenských herců.