Článek
V habartovském Muzeu bezpečnostních sborů se sešla asi stovka příznivců historie, aby zhlédla tematicky zaměřenou výstavu nesoucí název Morový rok - Československá krize roku 1938 a její odraz v Karlovarském kraji. Konferenční sál v přízemí budovy, kde sídlí muzeum a také místní knihovna a infocentrum, doslova praskal ve švech.
Na úvod slavnostního zahájení všechny přítomné přivítal pan Ivo Zemek, starosta Habartova, který zdůraznil, jaký význam pro město snaha a nadšení četnické party má, a proč i nadále mohou pánové v uniformách počítat s jeho významnou podporou.
Následně se slova chopil pan Jiří Převrátil, policista z místního oddělení, který se věnoval tomu, jak se dostal k zájmu o regionální historii a jako velmi významnou epizodu zdůraznil setkání s paní Sčotkovou, která na konci šedesátých a počátku sedmdesátých let 20. století stála v čele někdejšího Národního výboru v Habartově.
A byla to právě ona, kdo takřka před čtyřiceti lety začal shromažďovat nejrůznější dokumenty a artefakty vážící se k osudné habersbirkské tragédii. Byla to ona, která tehdy uspořádala první setkání se žijícími přímými účastníky a pozůstalými příbuznými. I paní Sčotková byla v pátek přítomna a vzpomínala na to, jak nesmírně silná a emotivní setkání to tehdy byla, a také na to, jak nerada všechny materiály, když "byla odejita" zanechala v budově úřadu.
Vyjádřila vděčnost ke všem, kdo po třiceti letech navázali na její práci a převzali pomyslnou štafetu, která si klade za cíl udržet památku a povědomí o tom, jakou oběť pro udržení svobody tehdy v září 1938 četníci přinesli. S radostí kvitovala i to, že asi před rokem se zmiňované dokumenty při generálním úklidu na úřadě nalezly zastrčené v šanonu nesoucím krycí název "účetnictví roku 1968/1969„, její práce a snaha tak nakonec nepřišly vniveč.
Jako poslední se slova ujal učitel a regionální historik V. Bružeňák. Ten přítomné seznámil s historickým kontextem a nastínil, co je obsahem výstavy. V závěru pak přivítal vzácné hosty - šestici rodin pozůstalých příbuzných, kteří vážili cestu, aby si připomněli odvahu a oběť svých předků. Vernisáže se zúčastnili zástupci tří rodin zabitých četníků z Habersbirku a to Černí, Roubalovi a Křepelovi a další pozůstalí po padlých v Krajkové a na Bublavě - Rážovi, Kadlecovi a paní M. Pajmová. Někteří z nich věnovali a možná ještě věnují muzeu osobní předměty zabitých četníků.
Ti všichni se mohli těšit z potlesku a malého dárku, který jim bude tento den připomínat. Spolu s ostatními diváky se pak vydali do expozice, kde na několika panelech byly předestřeny události, které natrvalo poznamenaly dějiny nejen Karlovarského kraje, ale de facto celého světa.
Přítomní si se zájmem prohlédli nejen výstavu, ale i stálou expozici muzea. To v nedávné době obohatilo své sbírky o několik kusů vzácných zbraní a má v plánu se i nadále rozšiřovat. Současná výstava potrvá dva měsíce, tedy do konce listopadu. Máte-li cestu kolem, navštivte ji.
