Hlavní obsah
Foto: Vratislav Konečný

Strmé jsou staré dřevěné schody na věž děkanského kostela svatého Jakuba Většího. Z kúru si prohlédnete nádherný interiér, mešní roucha, staré tisky a kolem zvonu vystoupáte na ochoz. Šestitisícové městečko, jedno z nejhezčích v severních Čechách, máte jako na dlani.

Foto: Vratislav Konečný
Česká Kamenice – městečko na dlani

Česká Kamenice byla založena jako opevněná osada s farním kostelem při zemské obchodní stezce z Lužice do Čech. První zmínka o Kamenici pochází z roku 1352. Konflikty se městu nevyhýbaly, přesto se rozrůstalo. Děkanský chrám, z jehož věže se rozhlížím, je výsledkem goticko-renesančních přestaveb z konce 16. a začátku 17. století.

Z pohledu hlídkujícího věžníka

Mám rozhled jako věžník, který tu bydlel a jehož úkolem bylo dozírat, zda se neblíží nepřítel či někde nevypukl požár. Když přišli vojáci, město mělo smůlu, když se nedrancovalo, museli aspoň vojsko živit.

Největší požár vznikl v roce 1634 v průběhu třicetileté války, za prusko-rakouské války se bojovalo nad Kamenicí, u Křížového buku se strhla jedna z největších šarvátek v severních Čechách. Epidemie se tu šířily jako v jiných lokalitách – tyfus, mor, cholera – neštovice v roce 1778 zabily na 600 obyvatel. K tomu musíme připočíst povodně, hodně ničivá byla poslední v srpnu 2010.

Pode mnou se, ke kostelu přimknut koridorem, rozkládá  vartenberský zámek, stavba nepříliš zajímavá. Což se nedá říci o domech na náměstí, část je historických na středověkých základech, zbytek tvoří kompaktní blok novější architektury. Všude čisto, město se od roku 2006 pyšní titulem Historické město roku 2005. Pětatřicet památek ho k tomu opravňuje.

Paradoxem je, že po válce a po odsunu Němců spíše pustlo, nebyl zájem zde moc investovat, takže centrum nepostihlo šílenství socialistické architektury ani panelstory. Okraje se tomu ale nevyhnuly, není to tak dávno, co zdejší podniky solidně prosperovaly. Časy, kdy bylo ale významným producentem skla a textilu, jsou místními lakonicky odbývány Bejvávalo. Ostatní se nedá publikovat.

Mariánský kult přitáhl pozornost

Nad městem stojí na Zámeckém vrchu rozvaliny Kamenického hradu, dřevěná rozhledna je jednou z mnoha vyhlídkových bodů v Lužických horách. Protějškem je mu kopec s vyhlídkou zvanou Jehla.

Mraky táhnou azurem jako na barokním oltářním obraze. Baroko. To město posunulo do jiné dimenze. Přes náměstí je to k poutní kapli Narození Panny Marie pár minut. Areál bývá po většinu roku kromě bohoslužeb zavřený, rozhodně ho nemiňte.

Legenda je prostá, jako na všech mariánských místech, zázračná soška, která uzdravuje. Údajně ji vyřezal žitavský řezbář Kryštof Ulrich v roce 1680, do Kamenice ji přivezli v roce 1739. Kapli se čtyřkřídlým ambitem postavili v letech 1736 až 1739. Ústřední kaple je zakončena mohutnou kopulí, vitrážová okna vrhají barevnou mozaiku na podlahu před oltářem. Socha měla textilní šat, za dob reformace přišel vniveč, nahradila ho dřevořezba. U paty oltáře je soška Jezulátka, které nosí o mariánských poutích a při procesí kolem kostela. Velmi příjemná byla mladičká průvodkyně Helena Bártová, vykládala s citem a věděla. Radši to posuďte sami.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků