Článek
Středisko Víteček vede ředitel Tomáš Rusňák, který je rovněž zakladatelem 15. přední hlídky Royal Rangers. Svou práci má rád, prvotním impulsem pro zřízení střediska bylo mimo jiné také to, že se jim před osmnácti lety narodil syn s velmi těžkým postižením.
Víteček funguje ve dvou nemovitostech a také hodně v přírodě. Poslední dobou se mu ale nedaří, organizaci chybí peníze na základní provoz, energie, topivo i dopravu postižených klientů. Více informací nám podal přímo ředitel Tomáš Rusňák.
Kolik let funguje vaše středisko Víteček?
Letos už je to 18 let, ale v podstatě něco podobného fungovalo už od roku 1996, kdy vznikla 15. přední hlídka Royal Rangers. Ta fungovala jako křesťanský skaut pro děti v přírodě. Setkávaly se u nás děti s různým postižením, které vlastně jinak nikam nemohly. Nevzaly je třeba na tábor či výlety. Ale my ano, my jsme se jim vždy věnovali a připravovali jsme pro ně vždy program, odpovídající jejich potřebám i zdravotnímu postižení.
Pak kolem roku 2000 jsme od města Černošína dostali objekt za rozumných podmínek, který jsme si opravili v rámci možností, ten byl ve dvoře za základní školou. Právě tam jsme začali provozovat neziskovou organizaci Středisko Víteček.
Jaké služby Víteček dnes nabízí?
Rozdělil bych to na tři základní kategorie. Fungujeme jako denní stacionář, dále máme sociálně terapeutické dílny a také osobní asistenci, kdy třeba s klienty jezdíme k lékaři, do škol, po úřadech a na místa, kam se klient v podstatě sám nedostane.
V rámci osobní asistence také pomáháme seniorům, kteří chtějí i přes své zdravotní problémy žít ve vlastním domově, a to včetně seniorů v terminálním stádiu onemocnění. Pomáháme tak rodinám, aby mohly téměř normálně fungovat a jejich členové chodit do práce. Zvláště zde na venkově je to důležité, protože podobná zařízení většinou bývají ve větších městech a lidé mívají problémy jezdit daleko.
Kolik asi tak míváte v průměru klientů?
Máme uzavřeno na osm desítek smluv, při čemž někteří klienti využívají třeba i více služeb. Ale stále je to asi sedmdesát klientů, kteří potřebují naši pomoc v různých směrech.
Z jakého regionu máte klienty?
Naše služba zahrnuje hlavně Tachovsko a Mariánskolázeňsko. Staráme se o klienty třeba ze Stříbra, Plané, Boru, Tachova, ale také i z Mariánských Lázní či Chebu.
Nyní ale bojujete o přežití, co se stalo?
Posledních pár měsíců momentálně řešíme největší krizi za celých osmnáct let. Od loňského roku totiž nemáme zdroje na poskytování služeb, vše financujeme ze svých zdrojů a různých půjček, jsme vděční za jakoukoliv finanční pomoc. Snažíme se oslovit Plzeňský a Karlovarský kraj, aby nám otevřely nějaké finanční cesty, které jsou pro nás momentálně nedostupné.
Nač nejvíce chybí peníze?
Hlavně na základní provoz střediska. Potřebujeme na energie, topení, na pohonné hmoty, abychom mohli klienty převážet, dopřát jim standart, jako je například teplo a podobně. Vítaná je jakákoliv pomoc. Hledáme sponzory, nemůžeme na oplátku moc nabídnout, ale udělali by dobrou věc. Každý, kdo by mohl přispět může zavolat přímo do střediska Víteček, nebo dohledat další informace na: www.stredisko-vitecek.cz
