Hlavní obsah
Foto: NPÚ

Černínský palác se na jeden den otevře pro návštěvníky

Nejvýznamnější a nejrozsáhlejší barokní palác Prahy na Loretánském náměstí se na jeden den otevře. Pro zájemce o architekturu Černínského paláce, jeho historii, ale hlavně o možnosti, varianty a problémy opravy jeho fasád připravil 9. prosince od 15.30 hodin Národní památkový ústav prohlídku.

Foto: NPÚ
Černínský palác se na jeden den otevře pro návštěvníky

Palác se nachází na Loretánském náměstí; jeho průčelí je 136 metrů dlouhé. Stavbu paláce na objednávku hraběte a diplomata Humprechta Jana Černína z Chudenic (1628-1682) zahájil roku 1669 pražský stavitel Jan de Capauli a Abrahám Leitner podle plánu Francesca Caratti.

Po smrti hraběte jeho syn Heřman Jakub najal architekta Giovanniho Battistu Madernu, toho vystřídal Dominico Egidio Rossi, který významně přispěl k dokončení vnitřních palácových úprav. V roce 1696 pak se ujal dostavby architekt Giovanni Battista Alliprandi.

Vybudovali palác, jehož křídla uzavírají dva dvory, s přiléhající francouzskou zahradou a oranžerií, dvěma sallami terrenami a několika fontánami a kašnami. Ve vnitřních prostorách a ve velkém sále se nacházejí štuky a sochy Merkura, Androniky a Kupida od Matyáše Brauna, pokoje jsou vyzdobeny freskami Václava Vavřince Reinera.

V paláci byla umístěna obrazárna, která obsahovala na 1300 obrazů a dalších uměleckých děl barokních mistrů z Itálie, Německa, Nizozemska a Čech.

Černínové se stavbou nakonec tak zadlužili, že palác museli prodat. Smlouva byla císařem Františkem Josefem schválena 11. dubna 1851 a budova přestavěna podle projektu architekta Achille Wolfa. Palác byl rozčleněn na malé prostory - vojenské kuchyně, umývárny i ubikace.

V roce 1923 rozhodla československá vláda, že Černínský palác bude využívat ministerstvo zahraničních věcí. Během pěti let 1929-1934 byl palác přestavěn architektem Pavlem Janákem podle původního návrhu Francesca Carattiho a do interiérů se vrátila i řada dobového vybavení.

V listopadu se uzavřela jeho dlouholetá komplikovaná obnova fasády. Opravami fasád, vyvolanými nutným zajištěním hlavní římsy v roce 2006, neprošla jen budova Černínského paláce, ale také jeho dostavby, zahradní pavilonek, ohradní zdi, opěrné zídky, terasy a schodiště v celém areálu.

Řešení fasád a barevnosti vycházelo z koncepce profesora Mojmíra Horyny, našeho předního znalce barokního umění. Spolu s Horynou se na přípravě rekonstrukce podíleli architekt Pavel Kupka a Studio acht.

„Podílet se na obnově tak výjimečné stavby, jako je Černínský palác, a spolupracovat při tom s odborníkem, jako byl profesor Horyna, znamená nutnost přistupovat ke své práci s maximální zodpovědností a nasazením. Takováto akce je pro každého památkáře výjimečná zkušenost,“ říká Veronika Koberová z pracoviště NPÚ v Praze, která měla opravu fasád paláce na starosti.

„Úspěšné dokončení tak rozsáhlé obnovy je také dobrou vizitkou spolupráce Národního památkového ústavu, odboru kultury a památkové péče pražského magistrátu a investora – ministerstva zahraničních věcí. K dosažení kvalitního výsledku obnovy však přispěl i citlivý přístup projektantů z architektonického Studia acht, kteří docenili význam a památkové hodnoty stavby. Díky tomu se mnoholetá příprava zúročila v dosažení perfektního výsledku,“ dodal Ondřej Šefců, ředitel pracoviště v Praze.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků