Článek
Výstava představuje autorovy fotografie z New Yorku, kam v roce 1939 přicestoval z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava (jako jedinému z celé rodiny se mu podařilo uniknout před holocaustem). Jak jste se vlastně potkala s Bedřichem Grünzweigem?
V roce 1997 jsem viděla pár xerokopií jeho fotografií. Bedřich Grünzweig mě zaujal jako autor, ale také mě začal zajímat jeho osud. Přišlo mi neuvěřitelné, že několik let žil u Kolína, odkud pocházím i já. Krátce nato jsme se opravdu setkali v New Yorku, tehdy Grünzweigovi bylo už 87 let. Během roku jsme nachystali velkou výstavu pro Fotogalerii U Řečických v Praze (1998), která byla vůbec prvním představením tohoto autora v Čechách.
O rok později jsme připravili knihu Mezi nebem a zemí. Pojmenovali jsme jí podle stejnojmenné fotografie, za kterou v roce 1951 Grünzweig získal první cenu časopisu U. S. Camera. A právě tato cena ještě více prohloubila jeho přesvědčení o smyslu fotografování. Bedřich Grünzweig se totiž nikdy nepovažoval za profesionálního fotografa, i když se vždy zajímal o umění, chodil na výstavy, na koncerty. Po příchodu do New Yorku byl ohromen atmosférou města. Později stál také u zrodu instituce International Center of Photography (Mezinárodní centrum fotografie) v New Yorku, byl blízkým spolupracovníkem tehdejšího ředitele Cornella Capy.
Čím se Bedřich Grünzweig v Americe živil?
Po příchodu do Ameriky se uplatnil v československém pavilonu na Světové výstavě v New Yorku. Později, během let 1941–1947 pracoval pro exilovou vládu (pro Československou informační kancelář). V roce 1947 získal americké občanství a zaměstnání ve Spojených národech, kde působil v oddělení veřejných informací, rozhlasových a vizuálních služeb.
Kolik jeho děl jste na Klenovou přivezla?
Je vystaveno dvacet šest černobílých fotografií. Výstava je výběrem z let 1948 až 1994. Chtěla jsem ukázat fotografie z průběhu let a vybrat ty nejlepší snímky.
Výstavu fotografií Bedřicha Grünzweiga jste připravovala přímo pro Klenovou?
Výstavu jsem nachystala přímo pro prostory purkrabství hradu Klenová. Prezentuji zde také fotografie, které nebyly v Čechách nikdy vystaveny. Samozřejmě bych ráda tuto kolekci představila i jinde. Grünzweig v Čechách vystavoval jen párkrát; v již zmiňované pražské Fotogalerii U Řečických, několik jeho fotografií bylo vloni součástí zdařilého projektu Lístek od Nového světa. Grünzweigovy snímky byly také součástí výstavy Tři osudy, na níž se kromě těchto snímků objevily fotografie Sashi Hammida a díla Aléna Diviše. Jeho tvorbu jsem prezentovala také v zahraničí, např. ve Vídni či v Kolíně nad Rýnem.
Zpátky do Československa přijel Bedřich Grünzweig třicet let po svém odchodu z vlasti.
Čechy Grünzweig navštívil celkem čtyřikrát, naposledy v roce 1991. Po sedmi letech, v roce 1998, se do Prahy opět vrátil, tentokrát zastoupen jen svými fotografiemi (zemřel v roce 2009 v New Yorku). Na výstavu New York v purkrabství hradu Klenová všechny zájemce srdečně zvu.