Hlavní obsah
Kastelán Tomáš Wizovský předvádí další poklad na Bečově - diadém Foto: archiv Bečova

Bečov má další poklad - po relikviáři svatého Maura a archivu vín diamantový diadém

Bečov na Teplou je zámek plný překvapení, málokterý kastelán se může pyšnit tolika cennými artefakty jako Tomáš Wizovský. K nálezu relikviáře svatého Maura a archívu vín a koňaků se přidal diamantový diadém rodu Beaufort-Spontin (rod zde sídlil do konce druhé světové války).

Kastelán Tomáš Wizovský předvádí další poklad na Bečově - diadém Foto: archiv Bečova
Bečov má další poklad - po relikviáři svatého Maura a archivu vín diamantový diadém

Pět set čtyřicet diamantů

Po konfiskaci zámku byl veškerý movitý majetek převezen na zámek Křimice, později na Kozel u Plzně. Tam byl klenot dlouho nepovšimnut, myslelo se, že se jedná o divadelní atrapu. Po určení pravosti klenotu se sedm let vedla jednání o navrácení na Bečov, před týdnem se i díky usilovné práci Karla Bobka, do důchodu odcházejícího kastelána zámku Kozel, klenot do Bečova navrátil.

Diadém zhotovili na zakázku v první polovině 19. století zřejmě na území dnešního Německa, Rakouska nebo Belgie. Stylizovaná, vysokokarátová diadémová čelenka zhotovená ze žlutého zlata se silnou vrstvou stříbra, osazená v současnosti 540 diamanty, v první polovině 20. století patřila Eleonoře Camille Marii Henriëtte de Beaufort-Spontin.

Eleonora se narodila roku 1891 v Paříži  Marii Melanii princezně de Ligne-Lamoral a jeho „Jasnosti“ Friedrichu Georgi Beaufort-Spontin, jeho otec Alfred Beaufort-Spontin zakoupil v roce 1838 relikviář sv. Maura. Eleonořin otec Friedrich měl k Bečovu silný vztah, již od svých 15 let o zámek pečoval, vybavoval jeho interiéry a často zde také pobýval. A byl to právě on, kdo sem v roce 1889 převezl relikviář sv. Maura.

Eleonora zde prožila velkou část dětství. Po otcově smrti (1916) odešla do kláštera, na Bečov se vrátila v roce 1927. Hodně cestovala po Evropě, válku přečkala ve Švédsku. Pravděpodobně často navštěvovala také svoji sestru Marii Theresii Ernestine, provdanou za majitele křimického zámku Dr. J. Lobkowicze. Vyloučené není, že zde Eleonora čelenku při jedné ze svých návštěv zanechala. Historické okolnosti, za kterých diamantová korunka měnila majitele, není možné prozatím přesně zrekonstruovat.

Odhad jde do miliónů

Cenu soudní znalec Ing. V. Kobera ohodnotil na asi 2 milióny Kč, u pohřešovaných setů drahých kamenů z vrcholu se však předpokládá hodnota několikanásobně převyšující cenu diadému.

Odmítli jí ho vydat

Korunka byla variabilním a nadčasovým kouskem, se kterým mohla šlechtična nejen cestovat, ale hlavně ji jen tak neomrzel. Osobní vztah k diadému dokládá také korespondence, kterou Eleonora skrz francouzské velvyslanectví v Praze na konci 50 let vedla.

Vyjádřila přání korunku buďto navrátit (což bylo zamítnuto), nebo alespoň získat možnost dočasného nošení diadému při svém pobytu v ČSSR. Odpovědi se nedočkala – zemřela v roce 1960 v Paříži.

Co ještě najdou?

„Vzpomínám si, jak jsme jednou při nesčetných návštěvách Františka Maryšky na Bečově seděli u stolu v zahradní restauraci a opakovaně probírali, zda může být v Bečově ukrytý ještě nějaký další podklad (v náznacích se o tom několikrát zmínil i Danny Douglas, který chtěl Maura potají vyvézt z republiky). Pak jsem zmínil tradovanou historku s korunkou a František s jiskrou v oku řekl „Kluci jděte do toho a dostaňte to zpět na Bečov, je to jako s relikviářem, jen vy už víte, co hledáte,“ vzpomíná Tomáš Wizovský, kastelán SHZ Bečov.

František Maryška vedl tým Starožitnost, jehož úkolem bylo vypátrat, co chce Douglas vyzvednout, a poklad nalézt.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků