Článek
Vůně kadidla, která je pro františky typická, se přenesla z chrámů i do rodinných příbytků. Kadidlo neboli olibanum bylo jedním z darů, které přinesli Tři králové nebo spíše mudrci právě narozenému Ježíškovi. A to mělo jistě svůj význam.
Když benediktin Jan z Holešova popisoval za časů Václava IV. štědrovečerní koledu, připomněl, že kněží v bílém rouchu okuřují tou dobou „kadidlem také domy, do nichž přicházejí, aby silou kadidla dokonale vypudili ďábla, knížete temnot, ze všech koutů”.
Kníže temnot býval tou dobou velmi mocný. V čase tzv. vykuřovacích nocí, jak bylo označováno období od svaté Lucie po Boží hod (13. až 25. prosince) anebo čas od Štědrého večera až do Tří králů (24. prosince až 6. ledna), táhli podle dávných mýtů německým a možná i českým krajem pohanští bohové s vojskem duchů, jimž mohl člověk čelit jediným způsobem – kouřem. Dým stoupající k nebi byl totiž nástrojem, jímž lidé odedávna „komunikovali“ se světem bohů a také démonů.
V očích pravověrného křesťana byli samozřejmě staří bohové i duchové okolo nich pouhými pekelníky, kteří se z našich Vánoc nakonec úplně vytratili. Není tedy divu, že Jan z Holešova při svém popisu středověkých českých vánočních zvyků připomínal, jak snadno se může čert o těchto svátcích zmocnit lidské duše, a to i skrze očistné kadidlo.
Neúmyslně tak upozornil i na další dva u nás už povětšinou zapomenuté zvyky, totiž na zákaz vynášení vánočního ohně z domu a na věštění z dýmu.
Jak správně zapálit františka
Nad svíčkou nebo zapalovačem přidržte špičku františka v plameni po dobu 15-20 sekund. Pomalu s ním v plameni otáčejte, aby došlo k rovnoměrnému zapálení vnějšího okraje. Po vytažení z plamene je dobré ho ještě mírně rozfoukat.
František obvykle obsahuje pálené dřevěné uhlí, které se namele, přidává se k němu i kadidlo (olibanum) – pryskyřice z kadidlovníku pravého (Boswellia sacra), které dodává hořícímu františku známou vůni.