Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Rekvalifikace nefungují. Firmy o přeškolené nestojí

České firmy už delší dobu trápí nedostatek pracovníků, o rekvalifikovanou pracovní sílu nebo zaškolování lidí z jiných oborů ale většinou příliš nestojí.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Rekvalifikace nefungují. Firmy o přeškolené nestojí

Podle průzkumu, který pro Právo nechala provést ČSOB v rámci svého pravidelného šetření Index očekávání firem, přijímá rekvalifikované zaměstnance bez požadované praxe jen třetina společností.

Dalších patnáct procent firem by sáhlo po přeškoleném zaměstnanci pouze ve výjimečných případech. Polovina podniků je pak nepřijímá vůbec.

Lidé bez dlouhodobých zkušeností a odbornosti ze stejného oboru se v některých firmách uchytí jen výjimečně, na jejich zaučení nemají čas.

Foto: ti, Právo

„Požadujeme maximální samostatnost v krátkém čase,“ vysvětluje Rudolf Spěšný, jednatel společnosti ALBA precision, která podniká v oblasti obrábění kovů a úprav povrchů tryskáním.

Naopak například firma Bionet plus, která nabízí specializovaná čištění, se novým pracovníkům bez praxe v oboru nebrání.

Zájem o počítače a řidičské průkazy

„Rádi si zaměstnance zaučíme. Rozhodující je fyzická výdrž, manuální zručnost, pečlivost a loajalita,“ říká šéf firmy Petr Klokočník.

Rekvalifikace nezaměstnaných podporuje finančně stát, a to prostřednictvím Úřadu práce ČR (ÚP). Počet rekvalifikovaných však v posledních letech klesá.

Zatímco loni podle ÚP absolvovalo rekvalifikaci 13 tisíc lidí, předloni to bylo přes 18 tisíc. V roce 2017 poskytl ÚP na rekvalifikace 174 milionů korun, loni jen 128 milionů. Z lidí, které úřad loni do rekvalifikace zařadil, jich přes 89 procent kurz úspěšně ukončilo a 80 procent pak získalo práci.

„Během prvního pololetí letošního roku se 2641 uchazečů a zájemců o zaměstnání zúčastnilo některého z široké nabídky zabezpečovaných rekvalifikačních kurzů, které hradil Úřad práce ČR. Dalších 2628 lidí absolvovalo rekvalifikaci zvolenou,“ řekla mluvčí ÚP Kateřina Beránková. Nejčastější jsou rekvalifikační kurzy zaměřené na získání počítačových dovedností a řidičských a profesních průkazů, poptávané jsou pak třeba i kurzy svářečské či účetnictví.

Podle některých podnikatelů nemají rekvalifikace velký přínos. „Rekvalifikace jsou typickým produktem dotací a subvencí bez valného výsledku,“ míní majitel oděvní společnosti Altra Martin Kárych.

Více než dvě třetiny dotázaných podnikatelů tvrdí, že svým zaměstnancům umožňují, aby si nějakým způsobem rozšiřovali kvalifikaci. Dalších 10 procent firem rozšiřuje kvalifikaci vybraným zaměstnancům.

„Firmy mají zájem na rozšiřování kvalifikace svých zaměstnanců, protože jejich lidé mohou zastávat více funkcí, dále kariérně růst a mít vyšší výkonnost, čímž jsou firmy na trhu konkurenceschopnější a produktivnější,“ potvrzuje výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda.

„Bez rozšiřování kvalifikací zaměstnanců nemůže firma sama dále růst,“ upozorňuje jednatel třebíčského výrobce lehkých kovových konstrukcí, společnosti ALFEKO, Libor Wurm.

Majitel dejvického obchodu se starožitnostmi Antikvita Antonín Popelák umožnil svým zaměstnancům dokonce studovat odbornou školu. „Poté mi ale finanční úřad vyhodil náklady z účetnictví s tím, že jsem neměl školní rok správně časově rozlišen. Tedy se učíme sami životem,“ říká Popelák.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků