Článek
Slovenský Maďar Béla Bugár vstoupil do vysoké politiky počátkem 90. let. Od té doby usedl v čele tří partají. S tou poslední, MOST-HÍD, která usiluje o smíření maďarské menšiny se slovenskou většinou. Strana se dostala do vlády v roce 2010 a také v roce 2016.
Béla Bugár se narodil 7. prosince 1958 v Bratislavě a po studiích na Slovenské vysoké škole technické pracoval osm let jako strojní inženýr. Svou politickou kariéru odstartoval počátkem 90. let, kdy jako předseda Maďarského křesťanskodemokratického hnutí (MKDH) zasedal v československém Federálním shromáždění a po rozdělení dvojstátí usednul do slovenské Národní rady.
Poté, co se v roce 1998 sloučila MKDH s dalšími dvěma partajemi ve Stranu maďarské koalice (SMK), stal se Bugár jejím předsedou. Z postu jej po devíti letech vytlačil jeho sok Pál Csáky, který zahrál mnohem razantněji na nacionalistickou strunu a Bugár se ještě téhož roku poroučel.
Vášnivý zahrádkář se zálibou ve zbraních, poté mluvil o konci své politické kariéry a nechal se slyšet, že se těší, až bude moci opustit poslanecké lavice. Místo toho ale po dvou letech založil spolu s několika dalšími odpadlíky od SMK stranu Most - Híd a usedl do jejího čela.
Název nové strany je dostatečně výřečný. Slovem "most" a jeho maďarským překladem reflektuje snahu o usmíření mezi oběma národy. Bezmála desetinu obyvatel Slovenska tvoří Maďaři, kteří obývají zejména jižní pohraničí, a jejich vztahy se Slováky bývají často vyostřené. Do svého programu nezačlenili představitelé Mostu autonomii jižního Slovenska.
Bugár se vydal cestou vzájemné spolupráce obou národů a prostřednictvím Mostu přitáhl v roce 2010 nečekané množství voličů. Mezi nimi i tisíce Slováků, což byl do té doby jev nevídaný. Most tudíž spolu s dalšími čtyřmi stranami vytvořil čtyřkoaliční vládu pod vedením Ivety Radičové. Tím nejen odsunul SMER-SD Roberta Fica do opozice, ale také SMK na hranici volitelnosti do Národního shromáždění.
Vláda se však v roce 2011 rozpadla. Po nových volbách Most znovu skončil v opozici, když vítězný SMER byl schopen utvořit jednobarevnou vládu. I když se Bugár s Mostem řadil k hlasitým oponentům Ficovy strany, po následujících volbách v roce 2016 s ním vstoupil do koalice.
Koaliční spolupráce však straně spíše uškodila, a to zvláště po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, která vedla k masivním protivládním demonstracím a stála křeslo i Roberta Fica.
V roce 2019 se Bugár stal kandidátem Mostu na post prezidenta. Ve volbách však propadl a s pouhými třemi procenty se umístil až na šestém místě. Volební výsledky ukazovali na to, že pro něj nehlasovala ani většina slovenských Maďarů.
Krátce poté jeho strana utrpěla další porážku, když v květnu 2019 nezískala strana ani jeden mandát europoslance. Média začala vinu přisuzovat roztříštěnosti maďarských stran na Slovensku, zvláště pak odmítnutí spolupráce mezi SMK a Mostu, a to právě i kvůli Bugárovi, který se v minulosti se SMK rozkmotřil.