DOKUMENT: Jak chce Evropská komise reagovat na uprchlickou krizi

V reakci na prudký nárůst nelegálních překročení hranic v oblasti středního a východního Středomoří, avšak také trasami přes západní Balkán, k němuž došlo v posledních měsících, je třeba přijmout okamžitá opatření.

Komise navrhuje, aby došlo k relokaci 120 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie (15 600), Řecka (50 400) a z Maďarska (54 000).

Relokace by probíhala podle závazného distribučního klíče vytvořeného na základě objektivních a měřitelných kritérií (40 % velikost populace, 40 % HDP, 10 % průměrný počet žádostí o azyl přijatých v minulosti, 10 % míra nezaměstnanosti).

Relokace se týká žadatelů o azyl pocházejících ze zemí, u nichž země EU kladně vyřizují v průměru alespoň 75 % žádostí [1]. Tato relokace doplňuje návrh Komise z května tohoto roku, podle nějž by mělo být z Itálie a Řecka relokováno do jiných států EU 40 000 lidí, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, čímž se celkový navrhovaný počet osob zvyšuje na 160 000. V souvislosti s uvedenou relokací bude z rozpočtu EU uvolněno 780 miliónů eur na podporu zúčastněných států. Míra předběžného financování bude stanovena na 50 %, aby orgány na národní, regionální a místní úrovni mohly začít neodkladně jednat a měly k tomu dostatečné prostředky.

Dočasná doložka solidarity: Pokud se členský stát z odůvodněných a objektivních důvodů, jako je například přírodní katastrofa, nemůže zcela či částečně podílet na plnění rozhodnutí o relokaci, bude muset přispět do rozpočtu EU finanční částkou ve výši 0,002 % svého HDP. Evropská komise bude důvod, který daná země oznámí, analyzovat a rozhodne, zda ospravedlňuje neúčast země v relokačním schématu po dobu nejvýše 12 měsíců. V případě částečné účasti na relokaci bude uvedená částka proporcionálně snížena.

[1] Na základě současných údajů by se toto opatření vztahovalo na žadatele ze Sýrie, Iráku a Eritrey.

Jak bylo uvedeno již v evropském programu pro migraci, Komise navrhuje strukturovaný solidární mechanismus, který může Komise kdykoliv aktivovat v zájmu pomoci libovolnému členskému státu EU, který v důsledku intenzivního a nerovnoměrného přílivu občanů třetích zemí čelí krizové situaci a extrémním tlakům na svůj azylový systém.

Takovouto krizovou situaci by v budoucnu Komise identifikovala na základě počtu žádostí o azyl v posledních šesti měsících, a to v přepočtu na obyvatele a také podle počtu nelegálních překročení hranic v posledním půlroce. Uplatní se stejná objektivní a ověřitelná distribuční kritéria, jako v návrhu na nouzovou relokaci. Trvalý mechanismus zohlední rovněž potřeby žadatelů o azyl, jejich rodinnou situaci a dovednosti. Rovněž v tomto kontextu se bude uplatňovat dočasná doložka solidarity.

Komise v návaznosti na evropský program pro migraci a závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 25.–26. června navrhuje nařízení, jehož účelem je zřídit společný seznam bezpečných zemí původu. Tento evropský seznam umožní rychleji zpracovávat jednotlivé žádosti o azyl od žadatelů pocházejících ze zemí, které jsou v celé EU považovány za bezpečné, a napomůže rychlejšímu navrácení v případech, kdy individuální posouzení žádostí potvrdí, že se na ně nevztahuje právo na azyl.

V návaznosti na diskusi s členskými státy a s ohledem na osvědčené postupy, které používají, Komise navrhla, aby byly na evropský seznam bezpečných zemí původu přidány Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo, Černá Hora, Srbsko a Turecko. Tyto země splňují společná kritéria, podle nichž je země považována za bezpečnou, uvedená ve směrnici o azylovém řízení 2013/32, jsou stranami hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech, většina z nich splňuje tzv. „kodaňská kritéria“ (stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin) a Evropská rada je označila za kandidátské země. Po důkladném posouzení ze strany Evropské komise mohou být v budoucnu na seznam přidány další země.

Komise v zájmu zlepšení návratových politik členských států zveřejnila společnou příručku k navracení osob a akční plán EU v oblasti navracení. Tento plán definuje okamžitá a střednědobá opatření, která mají členské státy přijmout, aby posílily využívání dobrovolného návratu, provádění směrnice o navracení osob, zlepšily sdílení informací, upevnily úlohu, kterou v návratových operacích plní agentura Frontex, a posílily její mandát, a aby vytvořily integrovaný systém pro řízení návratů.

Příručka k navracení osob pak příslušným národním orgánům poskytuje praktické instrukce pro případy navrácení migrantů, kteří nemají právo pobývat v Evropské unii. Příručka bude sloužit jako hlavní školicí nástroj, pokud jde o normy a postupy, pro odborné pracovníky, kteří provádějí směrnici o navracení osob 2008/115.

Členské státy musí adekvátně a urychleně vyřešit nejnaléhavější potřeby žadatelů o azyl, zejména pokud jde o ubytování, dodávky potravin a služby. Dnešní sdělení poskytuje národním, regionálním a místním orgánům pokyny, které mají napomoci k dodržování pravidel EU a současně k tomu, aby nákup těchto služeb probíhal jednoduše, rychle a bez byrokratických bariér.

Vnější rozměr je klíčovou součástí řešení této krize. Nadále pokračuje úsilí o podporu diplomatických iniciativ a nalezení politického řešení konfliktů v Sýrii, Iráku a Libyi. EU poskytuje pomoc syrským občanům, zejména vnitřně vysídleným osobám, a také finanční podporu sousedním zemím, které poskytují útočiště největšímu počtu uprchlíků ze Sýrie, jako jsou Jordánsko, Libanon a Turecko. Za tímto účelem bylo doposud uvolněno 3,9 miliardy eur. Další prioritou je boj proti strukturám organizovaného zločinu, které stojí za převaděčstvím osob, zejména v souvislosti se zahájením námořní operace EUNAVFOR MED.

V rámci naší spolupráce se třetími zeměmi bylo rovněž podepsáno 17 dohod o zpětném přebírání osob a 7 dohod o partnerství v oblasti mobility. EU rovněž prohloubí stávající dialogy na vysoké úrovni o migrantech s klíčovými partnery, například v rámci rabatského a chartúmského procesu s africkými zeměmi a budapešťského procesu se zeměmi východní a střední Asie a také během konference začátkem října a v průběhu summitu, který se uskuteční ve Vallettě ve dnech 11.–12. listopadu.

Evropská komise dnes vyčlenila z finančních prostředků EU částku 1,8 miliardy eur na zřízení „Nouzového svěřeneckého fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace v Africe“.

Cílem fondu je zvýšit stabilitu a řešit hlavní příčiny nelegálních migračních toků v oblasti Sahelu, Čadského jezera, Afrického rohu a severní Afriky. Prostředky z fondu pomohou uvedeným regionům vytvořit lepší socioekonomické příležitosti a politiky pro řízení migrace.

Evropská komise očekává, že členské státy rovněž přispějí svým dílem a pomůžou k naplnění našich společných ambic. Svou účast již potvrdilo například Španělsko.