Článek
Český ministr zahraničí Cyril Svoboda rozhodně odmítl poslední návrhy Evropské komise, aby se 60 procent peněz určených na podporu chudších zemí a regionů investovalo do prorůstových opatření a aby EU zřídila "globalizační fond" pro propuštěné zaměstnance podniků poškozených světovou konkurencí. Podobně mluvili i ministři dalších nových členských států.
Předsedající britský ministr Jack Straw připustil, že lze jednat o britské slevě z odvodů do společné pokladny EU, pokud to bude v "kontextu" celkové revize rozpočtové politiky EU. Německo, Nizozemsko, Švédsko a Rakousko namítaly, že platí příliš a musí dostat kompenzaci, dokud platí britská úleva. Francie odmítala jakékoli snižování přímých plateb zemědělcům a jakékoli revize rozpočtu před rokem 2014. Finsko a Evropská komise Británii vyčetly, že se s přípravou konečné dohody nepřípustně loudá.
"Zajisté chceme jednání uzavřít do konce roku, nepřistoupíme však na dohodu, která by byla v neprospěch České republiky," řekl Svoboda. "Čas je zajisté důležitý faktor, obsah je však minimálně stejně důležitý." Podotkl, že by bylo dobré se vrátit k návrhu předloženému v červnu tehdejším předsedou EU Lucemburskem, který označil za "nejlepší možný".
Blair chce rozpočet do konce roku
Tehdy se EU málem dohodla o rozpočtu ve výši 871 miliard eur na léta 2007-2013, který dosahoval 1,06 procenta hrubého národního důchodu "pětadvacítky". Britská "sleva" měla být zmrazena na úrovni 5,5 miliardy eur ročně. Proti se postavila Británie, k níž se posléze přidaly Švédsko, Nizozemsko, Finsko a z jiných důvodů Španělsko.
Zájem Británie, aby unie dospěla do konce letošního roku k rozpočtu na léta 2007-2013, potvrdil na dnešní tiskové konferenci v Londýně i britský premiér Tony Blair. To je podle něj důležité především kvůli novým členským zemím. Blair však odmítl myšlenku, že by se Británie vzdala jednostranně částky, kterou jí unie vrací z rozpočtu každý rok jako přeplatek.
Straw ale dnes v Bruselu nepředložil v tomto směru kolegům žádný nový návrh, pouze podnítil první debatu. Svoboda v ní řekl, že podle českého názoru nelze předem určovat, kolik peněz z fondů EU určených pro chudší země má být vynakládáno na "klasické" cíle, jako je výstavba silnic, a kolik na "prorůstová opatření", jako jsou věda, výzkum či vzdělání. "Nové členské státy nemohou přeskočit určitou etapu a být konkurenceschopné v těchto oblastech," uvedl a požadoval, aby se na orientaci prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU nic neměnilo.
Obdobný zájem vyjádřil i šéf slovenské diplomacie Eduard Kukan; Slovensko je sice pro modernizaci rozpočtové politiky EU, ale změny by měly přijít na řadu až od roku 2014. Kukan se zasazoval především pro delší lhůtu na vyčerpání prostředků z Fondu soudržnosti, jakož i za zvýšení pomoci na odstavení jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích na "nejméně 400 miliónů eur", namísto 237 miliónů navržených komisí. Ale místo o číslech se dnes hovořilo jen obecně. "Každý vyjádřil zájem dokončit jednání do konce roku, v tom jsme byli zajedno. Ale v dalších otázkách už taková jednota nebyla," konstatoval Kukan.