Článek
Válečný veterán, jenž byl v květnu roku 1940 součástí takzvané Operace Dynamo, tedy evakuace obklíčených vojáku z Dunkerku, se nikdy neprosil o žádná vyznamenání. Z francouzské pláže smrti unikl na francouzském trajektu a byl svědkem hrůzných okamžiků, kdy o život přišlo i mnoho jeho kamarádů.
V britské armádě sloužil až do roku 1946 a byl oceněn například Africkou hvězdou za boje na severu Afriky, také medailí za boje v Itálii či Palestině. Metály však nikdy nesbíral a vystavit si je tak může až díky svému 73letému synovi Mickovi, jenž otci daroval zarámované medaile a společně mohli zavzpomínat na nelehké válečné časy.
„Sehnali jsme jeho medaile, nechali je zarámovat a při oslavě stých narozenin jsme je otci věnovali,” vypraví Mick.
Doug Jones oslavil sté narozeniny.
„Nevěděl jsem, že jsem tak populární,” říká muž, jenž na vlastní oči viděl i poslední erupci italského Vesuvu. To se psal rok 1944. Tou dobou byl Jones již dva roky ženatý. S o čtyři roky mladší manželkou Norah dokonce dostávají dopisy od britské královny Alžběty II. s gratulacemi k výročí.
Bývalý řidič autobusu nyní spokojeně žije v Manchesteru a při oslavě stých narozenin se setkal i se svými 12 pravnoučaty. „Máme velkou rodinu a spoustu přátel,” říká dojatý stařík, jenž si na stará kolena bude moci pověsit svoje medaile, které mu kromě těžkých chvilek u Dunkerku budou připomínat i statečnost a odvahu, se kterou bojoval proti nepříteli.