Hlavní obsah

Mladíci si měli najít brigádu, místo toho založili firmu na šití motýlků

Právo, Jana Pechová

Netuctová aktivita zaměstnává sedmnáctiletého studenta ze Žďáru nad Sázavou a jeho o rok mladšího bratrance. Rozhodli se rozjet firmu na ruční výrobu originálních vázacích motýlků. Elegantní doplňky převážně mužského společenského oděvu šijí chlapci sami.

Foto: Jana Pechová, Právo

Libor Havlík představuje jeden z výrobků.

Článek

„Na založení firmy teď děláme čtrnáct dnů,“ pochlubil se student třetího ročníku žďárského Biskupského gymnázia Libor Havlík vizitkami a krabičkami na hotové výrobky s logem. Webové stránky jsou krátce před spuštěním, nebude chybět ani e-shop.

Název vznikající firmičky, LiLu gentlemen, je jen spojením počátečních slabik jmen Libora a Lukáše s přidáním anglického výrazu používaného pro muže na úrovni.

„Mám rád eleganci, rád se hezky oblékám,“ řekl mladík. Představa tuctové konfekce rozhodně není něčím, s čím by se spokojil – vždyť už samotné motýlky si začal kdysi pořizovat proto, že většina hochů nosila kravatu.

Záhy zjistil, že motýlek skutečného gentlemana nemá s připínací atrapou na gumě nic společného, protože ten pravý se musí vázat.

Přátelům měří krky

A umění vázat motýlka patří k bontonu. Liborovi se to povedlo poprvé v patnácti letech a dnes je v této dovednosti tak zručný, že si motýlka uváže pod vlastní bradou i bez zrcadla. Vztah k módě Libor Havlík sdílí s bratrancem Lukášem Zrzavým. Od maminky a babičky si vypůjčili šicí stroje a pustili se do pokusů o ztvárnění vlastních představ. Výsledky byly záhy nad očekávání, a tak se po obdarování rodiny, několika přátel a s prvními zakázkami zrodil nápad na vlastní firmu.

„Když člověk chce, naučí se šít během jednoho dne. V samotném šití problém není. Ale je to pečlivá práce, piplačka,“ dodal mladý muž. Nikdy prý žádná švadlenka nebyl, dneska nosí v kapse krejčovský metr a přátelům měří krky. A v galanterii už mladíky kupující metráž znají.

„Látky se dají koupit i přes web, nejhezčí jsme našli v Anglii. Objednáváme z tuzemska i ze zahraničí, jen s tou metráží je to přes web horší,“ popsal Libor Havlík první zkušenosti.

Konkurovat velkým firmám mladíci zatím v úmyslu nemají, než by prý případně přišel čas vyměnit domácí obývák za dílnu, je třeba dostudovat. A tak, i když se nevšední nápad vyvíjí profesionálním směrem, pro Libora Havlíka je pořád na úrovni rodičovského doporučení.

„Rodiče mi říkali, abych si našel nějakou brigádu. Tak jsem si ji našel,“ okomentoval to sympatický gentleman.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám