V čele této poněkud zvláštní akademie ležící v městečku Roddi na severozápadě Itálie stojí Giovanni Monchiero, který dokáže stejně jako jeho otec, dědeček a pradědeček udělat z obyčejných psů experty na vyhledávání lanýžů.

„Vycvičit psa tak, aby hledal lanýže, je velmi jednoduché. Chce to jen hodně trpělivosti a je třeba vycházet z toho, že pro psa to je hra,“ říká pětapadesátiletý Giovanni.

„Začínáme tím, že necháme psa hrát si s lanýžem. Já používám čerstvé lanýže, ale kdo je nemá, může nakapat trochu oleje s lanýžovou vůní na tenisový míček. Hodíte ho, pes ho musí přinést a vy ho odměníte sušenkou,“ vysvětluje.

Pak učitel hru učiní složitější tím, že lanýž vyhodí na travnatou plochu, aniž by pes viděl, kde se lanýž nachází.

„Pak je třeba psa povzbuzovat, aby hledal, a když lanýž najde, odměnit ho pochvalou a pamlskem,“ zdůrazňuje Giovanni.

Pes může po výcviku cítit lanýže až na dvacetimetrovou vzdálenost.

Pes může po výcviku cítit lanýže až na dvacetimetrovou vzdálenost.

FOTO: Profimedia.cz

„Jakmile si pes zvykne na lanýžovou vůni, uschovává se lanýž pod zem, zpočátku nepříliš hluboko,“ dodává.

Oblast kolem města Alba, kde Roddi leží, je proslulá svými bílými lanýži, které charakterizuje intenzivní vůně připomínající dřevo a přírodu, uvádí Antonio Degiacomi, prezident Národního centra pro studium lanýžů.

Hledání lanýžů je vášeň, vysvětluje Giovanni, který chodí na tyto houby ráno a večer po celou sezonu, která trvá od 21. září do 31. ledna.

Univerzitu pro psy cvičené na vyhledávání lanýžů založil jeho pradědeček v roce 1880 a Giovanni Monchiero uchovává toto dědictví. Tvrdí, že se sice ne všichni psi mohou naučit vyhledávat lanýže, ale že všechny rasy mají šanci.

„Jsou psi, kteří mají dispozice k hledání lanýžů, jiní je zase nemají,“ vysvětluje Giovanni, jenž ze svého malého německého pinče vychoval úplného experta na lanýže.

Šanci prý mají všechny rasy psů.

Šanci prý mají všechny rasy psů.

FOTO: Profimedia.cz

„Pan Monchiero je z celého Piemontu nejlepší. Už mu svěřuji třetího psa,“ říká majitel Rockyho Diego Guaraldo. „Nepoužívá násilné metody, jako je vyhladovění psa, ale mírné prostředky. Ze psů dělá skutečné šampiony,“ dodává.

„Daří se mu v psovi probudit cosi, co z něho udělá blázna do lanýžů. Je třeba, aby pes byl pečlivý a soustředěný, aby se nenechal zlákat pachem zvěře,“ říká Diego Guaraldo. Pes vycvičený Monchierem cítí lanýž až na dvacetimetrovou vzdálenost, ujišťuje.

Třítýdenní výcvik stojí 400 eur (10 400 Kč). Monchiero vysvětluje, že cvičí své „žáky“ třikrát denně, ale že hned přestane, když vidí, že toho pes má dost nebo je unavený. Za jednu až dvě hodiny výcvik obnoví.

„To je základní kurz. Aby se pes stal skutečným expertem, je třeba v průměru tří let. A i potom je nutné psa dále cvičit, alespoň obden,“ zdůrazňuje Monchiero.

Rocky má všechny předpoklady k tomu, aby uměl lanýže vyhledávat. Má to ale jednu malou chybu: pes lanýže žere!

„Žádný problém, umí lanýž najít, je třeba ho jen naučit výměnu, že za lanýž dostane pamlsek,“ ujišťuje Giovanni a dodává, že někteří psi stejně kousek lanýže ukousnou. „Lépe je mít v kapse mírně poškozený lanýž než žádný,“ směje se ale Diego Guaraldo.