Hlavní obsah
Zuzana Stivínová není jen herečka, která na festival přijíždí uvést první dva díly Pustiny. Nedávno například zazpívala v doprovodu jihočeské filharmonie Poctu Kurtu Weillovi. Foto: Milan Malíček, Právo

Zuzana Stivínová: V Pustině se nezdraví ani neděkuje

České sudety a jejich problémy: referendum o těžbě hnědého uhlí, nehostinná krajina, nezaměstnanost, mocenské kliky a intriky, do kterých jsou zapleteni i obyvatelé vesnice Pustina, zmizení dítěte… Ambiciózní projekt režisérů Ivana Zachariáše a Alice Nellis, osmidílný seriál Pustina natočený pro HBO Europe, přijíždí do Karlových Varů uvést početná delegace.

Zuzana Stivínová není jen herečka, která na festival přijíždí uvést první dva díly Pustiny. Nedávno například zazpívala v doprovodu jihočeské filharmonie Poctu Kurtu Weillovi. Foto: Milan Malíček, Právo
Zuzana Stivínová: V Pustině se nezdraví ani neděkuje

A s ní i Zuzana Stivínová, představitelka hlavní ženské role.

Co pro vás osobně Pustina znamená?

Podobně jako před osmnácti lety Pasti, pasti, pastičky Věry Chytilové – velkou roli ve velkém filmu. Měla jsem při natáčení stejně jako v případě Pastiček pocit velké svobody a zároveň vnitřního klidu. Ani sebevědomí, s kterým občas bojuju, vůbec nebyl problém – věděla jsem, že tu jsem správně. Pustina je vizuálně strhující osmihodinový kus se silným příběhem, který úplně postrádá nejen hluchá místa, ale i takové ty drobné zbytečnosti. Syrovost toho seriálu je nevídaná. V kontrastu s takovým tím „hodným českým filmem“, bude tenhle rozrušující, pro někoho snad až iritující seriál určitě vítaný.

Nosila jste si práci domů?

Samozřejmě že nesundám roli s kostýmem. Každý večer sedím v kuchyni a připravuju se na druhý den, čtu si, co mým scénám předcházelo a co po nich bude následovat. Pak si přepíšu všechny svoje repliky vlastní rukou, líp si je tak pamatuju. To mě naučili Josef Somr a Radovan Lukavský, kteří v Národním hráli třeba jen dvě daná představení na měsíc a měli takové kartičky, které si před představením nebo před výstupem v rychlosti prolistovali.

Drsná starostka severočeské vesnice, Hana Sikorová, ztrácí v obci Pustina podporu svých lidí, vzápětí ji potkává rodinné drama a na to se nabalují další temné události…

Ano, Pustina je temná a intenzivní. Ty první dva díly, co uvidí festivaloví diváci v úterý pátého a v pátek osmého, jsou jen rozjezd! Já sice zvažovala, že bych na ně vzala svoje syny – chtěla jsem je odměnit za to, jak se v době, kdy jsem natáčela a nebyla moc doma, o sebe starali, ale nakonec jsem se rozhodla je ještě ušetřit.

Jak dlouho a kde přesně se točilo? Muselo to být dlouhé a studené, na plátně uvidíme jen sychravo a mlhu…

Vesměs jsme točili u Karlových Varů ve vybydlené Vrbici, pak v Chomutově nebo v zapadlém lomu u Berouna a v Kersku. Sto dva natáčecích dnů, začali jsme tuším na konci loňského října. Vlastně jsme točili po tři roční období. Teplo mi bylo jen jediný den, ten poslední. A to jsme měli skvělé kostýmy od Simony Rybákové, která s tou zimou počítala a vymyslela oblečení tak, aby se dalo vrstvit, aby člověk mohl mít pod tričkem neopren, když bylo potřeba být mokrý.

Pozná divák, které z osmi dílů natáčel Ivan Zachariáš a které Alice Nellis?

To já nevím. Ale vezměte si, že třeba slavný politický seriál House of Cards (Dům z karet) natáčela spousta různých režisérů a Kevin Spacey prostě zůstane Kevinem Spaceym. Nehraje jinak, když ho režíruje Agnieszka Holland, ale samozřejmě můžete poznat díly, které ona natáčela. V našem případě měl Ivan supervizi a věřím tomu, že si jednotný styl ohlídá – a pokud ne, tak určitě proto, že odlišnost není na škodu.

Jaký režisér vlastně je Ivan Zachariáš, který dosud točil reklamy a o celovečeráku jen snil?

Je zvláštní tím, že je úplně normální. Někteří režiséři, zvlášť ti, co mají velké ego, občas přehlížejí herce při práci s hercem. Na špinavou práci mají asistenty, machrujou, ale uvnitř jsou zamindrákovaní a bojí se udělat zásadní rozhodnutí. To Ivan není. Je soustředěný, sebevědomý a miluje svoje herce, což je naprosto zásadní předpoklad režisérské práce.

Já nevím, proč to spousta režisérů tak dělá, že vás hned první den zdrtí a vy se pak zatáhnete a prostě nedokážete odvést dobrý výkon. Chráníte se – my herci jsme hrozně zranitelní. Přijdu na plac obnažená, a když mi někdo vrazí kudlu do břicha, tak se stáhnu. Dělám dál svoji práci, ale zmizí to kouzlo, to něco navíc. A Pustina to kouzlo má!

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků