„Projekt především upozorňuje, jak se mají lidé k postiženým chovat,“ uvedla projektová manažerka nadace Sirius Slávka Hocká.

„Máme v sobě většinou ještě bariéry, máme strach se setkávat se zdravotně postiženými, spousta lidí propadá zbytečnému soucitu a my se snažíme propagovat myšlenku - chovejte se k postiženým úplně normálně, jsou úplně normální, stejně jako ty nebo já,“ pokračovala manažerka ve velkém bílém stanu, v kterém nadace u hlavní pošty lidem ukazuje svět zdravotně postižených.

Hlavní je pomoc

„Zastavuje se tu spousta lidí, někteří se na poprvé trošku stydí, ale na podruhé už si to vyzkouší. Máme vybrané nejzajímavější aktivity tak, aby si člověk mohl kupříkladu vyzkoušet jízdu na invalidním vozíku. Nejde nám o to, aby věděl, jaké to je, nám jde o to, aby získal představu, kdy pomoci a kdy ne,“ konstatovala manažerka nadace, která má svoje dárce, kteří jí financují projekty.

„Iniciovali jsme, aby na festivalu vznikla nová sekce, která se jmenuje Lidé odvedle, která se věnuje životu lidí s tělesným postižením,“ poznamenala Hocká. Jsme zvláštní nadace v tom, protože my tady nevybíráme na naše aktivity od lidí peníze, ale chceme je naučit běžně pomáhat. Nemusíte dávat peníze, můžete pomoct,“ dodala.

Projekt našel zázemí ve stanu.

Projekt našel zázemí ve stanu.

FOTO: Rudolf Voleman, Právo

Ukázky ve stanu u hlavní pošty jsou rozděleny podle druhu postižení. V sekci pro nevidomé si mohou lidé kupříkladu vyzkoušet, jak se hraje nevidomým pexeso. „Je tady rovněž Člověče, nezlob se, při kterém mají lidé škrabošky na očích a musí se orientovat po hmatu, jak to mají lidé se zdravotním postižením,“ uvedla Barbora Štěpánková.

„U tohoto stanoviště představuji různé pomůcky, které usnadňují život lidem se zrakovým handicapem,“ uvedla instruktorka Petra Bezáková z Brna. Očních vad je celá řada.

Nejrůznější rozlišovače

„Lidé si mohou zkusit simulační brýle a jak je to složité s takovým očním onemocněním fungovat,“ poznamenala instruktorka.

„Máme tady třeba rozlišovač barev, který tomu, kdo nevidí, pomůže s roztříděním prádla před praním, nebo když se člověk rozhoduje, co si vezme ráno na sebe,“ pokračovala Bezáková s tím, že díky rozlišovači bankovek může nevidomý roztřídit peníze, kterými pak následně platí v obchodě. Máme tady rovněž hladinku, což je přístroj, který se nasazuje na hrneček a signalizuje pípáním a vibrováním vodu, abychom ji nepřelili,“ dodala instruktorka.

Instruktorka Edita Kolářová vysvětluje, že i ve znakovém jazyce existují nářečí. „Existuje sice univerzální znakový jazyk, ale ne všichni ho umí,“ vysvětlila.

„Ukazuji, jak funguje ucho, jak dochází ke ztrátě sluchu, jak se dají kompenzovat. Předvádím obyčejná sluchadla a také třeba implantáty, které fungují úplně jinak. Když to srovnám, tak sluchadlo je takový trabant, a implantát lamborghini. Mohu s ním skypovat, když na mě volá manžel odvedle, tak mu mohu odpovídat, v hospodě se mohu konečně bavit s kamarády. Jsem díky tomu opravdu šťastná, protože mě to vrátilo zpět do života,“ uzavřela Kolářová.