Hlavní obsah
Pablo Escobar v Medellínu Foto: ABACA/Robin Utrecht, ČTK

Výběr Salonu: Vallejo, González, Gilgameš a sibiřské národy

V dnešním výběru Salonu najdete dvě kolumbijské prózy: „špinavou“ novelu o Medellínu devadesátých let od Fernanda Valleja a neveselý příběh manželů, kteří se Medellín rozhodnou opustit, od Tomáse Gonzáleze; a také dvojici mytických vyprávění: nové, doplněné vydání českého překladu Eposu o Gilgamešovi a sbírku mýtů a legend sibiřských národů.

Pablo Escobar v Medellínu Foto: ABACA/Robin Utrecht, ČTK
Výběr Salonu: Vallejo, González, Gilgameš a sibiřské národy

Fernando Vallejo
Madona zabijáků

Přeložil Petr Zavadil.
Fra

Fernando Vallejo: Madona zabijáků

Foto: archív nakladatelství Fra

Ztlumíte prosím to rádio? Cože? Abyste ho ztlumil, hraje moc nahlas! Vyliž si! Bum bum, promluví železo z rukou mladíčka Alexise, jednoho z mnoha zabijáků kolumbijského města Medellín. Sedmiměsíční vztah vypravěče, intelektuála Fernanda, s milencem je pečetěn více než sto mrtvými. Je začátek devadesátých let… a Kolumbie se nám mezitím vymkla z rukou. Byli jsme zdaleka nejzločinnější zemí na světě a Medellín hlavní město nenávisti. Nahuštěné zlo, rozvrat a cynismus pilně kooperují s pokrytectvím politických struktur a církve, pro kterou je předmanželský styk horším hříchem než pár odstřelených nešťastníků. Jak moc je celá ta „špinavá“ novela vymyšlená a jestli z ní čouhají odkazy třeba na Célina, je úplně jedno, po zastřelení Pabla Escobara a likvidaci medellínského kartelu zachvátilo tohle druhé největší kolumbijské město opravdové šílenství. Jak ozvěna se nám vybaví refrén: Pravdu má jenom bouchačka! Nutno dodat, že dnes je Medellín naopak výkladní skříní Kolumbie s nízkou kriminalitou.
(Vybral Jakub Šofar.)

Tomás González
Na počátku bylo moře

Přeložila Blanka Stárková.
Dybbuk

Tomás González: Na počátku bylo moře

Foto: archív nakladatelství Dybbuk

Manželé Elena a J., o nichž toho mnoho nevíme, jen že žili v kolumbijském Medellínu poměrně bohatým společenským životem, se rozhodnou vše změnit. Přestěhují se „na venkov“, na pobřeží Karibského moře, kde zakoupili statek s obrovským pozemkem a stádem dobytka. Není jasné, co od toho vlastně očekávají, do svého nového domova ovšem přijíždějí s velkými plány. Jejich počáteční nadšení se však pomalu, ale neodvratně proměňuje v jakousi fatální netečnost, vinou řady podnikatelských neúspěchů si uvědomují nejen vlastní neschopnost farmařit a zvládat období dešťů a nudu, kterou přináší život mimo civilizaci, ale i své rozdílné povahy. Elena má problémy jakkoliv komunikovat s vesničany, bez jejichž práce není možné hospodářství udržet, J. se stává závislým na alkoholu. Každý další podnikatelský pokus končí zmarem, za obrazem blednoucího vysněného ráje vy stupují kontury beznaděje. Tento příběh nemůže skončit happy endem…
(Vybral Jakub Šofar.)

Jiří Prosecký, Marek Rychtařík
Epos o Gilgamešovi

NLN

Jiří Prosecký, Marek Rychtařík: Epos o Gilgamešovi

Foto: archív nakladatelství NLN

Zdá se, že Gilgameš je nesmrtelný podobně, jako je nekonečná práce badatelů na „jeho“ eposu. Od předchozího českého překladu z roku 2003 bylo objeveno jedenáct nových tabulek a fragmentů (pocházejících z evropských či amerických muzejních sbírek, ale i ze soukromých anonymních sbírek z oblasti Perského zálivu), které podávají svědectví o vývoji a šíření Eposu o Gilgamešovi ve starověkých blízkovýchodních zemích, a dále tabulka přinášející dosud neznámé části babylonské verze z knihovny krále Aššurbanipala. Ale ani tím práce nekončí, jak říká jeden z překladatelů a autorů úvodních studií, asyriolog Jiří Prosecký: Ačkoli druhé vydání vyšlo v lednu 2019, již nyní by mohlo být opět doplněno o nejnovější objev starobabylonského fragmentu eposu, který byl učiněn ve sbírkách Cornellovy univerzity v USA…
(Vybral Štěpán Kučera.)

Ondřej Pivoda (ed.)
Liščí žena

Mýty a legendy sibiřských národů
Dauphin

Ondřej Pivoda (ed.): Liščí žena

Foto: archív nakladatelství Dauphin

Když se píše nebo mluví o obyvatelích Sibiře, užívá se označení Sibiřané. Jenže jen malá část z nich jsou příslušníci původních obyvatel tohoto obrovského území Ruské federace; název Sibiř je někdy používán i v širším slova smyslu, tedy včetně Dálného východu. Přes třicet zde žijících etnik je svým původem natolik rozdílných, že v porovnání s nimi jsou Evropané jednolitým národem. Ústní lidová tradice je pak nejdůležitějším kulturním statkem v těchto pro nás většinou nehostinných územích. Mýty, legendy a pohádky o lidech, zvířatech i démonech Altajců, Chakasů, Tuvinců, Jakutů, Burjatů, Mansijců, Chantů, Něnců, Ketů, Jukagirů, Evenců, Oročů, Udehejců, Čukčů a dalších národů vybral a přeložil Ondřej Pivoda. A nezapomeňte na to, že na počátku byla země tak malá jako natažená sobí kůže.
(Vybral Jakub Šofar.)

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků