Článek
Jejím týmem připravený projekt uniká českým muzejním, ale i politickým standardům – a to nejen ve způsobu vyprávění českoněmeckého příběhu (ne zápas, nýbrž prolínání, obohacování a inspirace), ale hlavně tím, jakým způsobem Mouralová projekt vedla. Do ústeckého prostředí přišla zvenku, předtím řídila České centrum v Berlíně. Do týmu sehnala špičkové české i zahraniční vědce a jako bílá vrána působila také jí vypsaná transparentní architektonická soutěž na řešení expozice. To v novodobých českých dějinách neudělal ještě nikdo… Ideu se jí podařilo dovést do podoby trojrozměrných modelů, které stačilo jen postavit – a Česko mohlo mít výstavní tahák první kategorie. Už v tomhle stadiu se o expozici zajímali německá kancléřka Merkelová i prezident Gauck.
Asi to ani nemohlo dopadnout dobře.
Mouralová byla odvolána na narychlo svolané, desetiminutové schůzi správní rady, kde se ale jen odehrál scénář předtím upečený ministerstvem kultury a dalšími zakladateli Collegia – ústeckým magistrátem či Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně. Vyvrcholila tak jejich dlouhodobá snaha potopit vlastní projekt.
Případ Collegia Bohemica sleduji několik let. S údivem jsem pozorovala, jak ho jeho zakladatelé nechávají finančně vykrvácet. Jak bylo zneužito coby paraván na z evropských peněz placenou, podle policie o 53 miliónů předraženou rekonstrukci budovy muzea v Ústí, v níž měla být výstava umístěna. Jak Mouralová od roku 2012 (!) čeká s hotovým projektem na slíbené peníze na realizaci, kterou ale ministerstvo kultury z nějakého záhadného důvodu oddaluje.
Všechno ukazuje na to, že od začátku nešlo ani tak o expozici o českých Němcích, jako o možnost provařit obrovské finanční prostředky, které s sebou její uskutečnění nese. Vyprázdněné instituce totiž nepřekážejí zlodějům, naopak, poskytují jim krytí. A je jedno, jestli jde o zloděje peněz, nebo myšlenek.
Tereza Šimůnková
„Stála jsem o to věc dotáhnout. Ale to prostředí je srostlice, do které se nedá vejít zvenku,“ říká Mouralová, která byla jako na potvoru vyhozena ve chvíli, kdy těch 50,5 miliónu ministerstvo konečně uvolnilo. Collegium Bohemicum je ale stále nemá na účtu. Budou se převádět do dalšího roku. Ve kterém k nim – už konečně – nebude mít přístup ta protivně transparentní ředitelka.
A jakže na tento příběh o nejlepší neexistující české výstavě můžeme doplatit my všichni? Až přijde kontrola z Unie a zjistí, že dala peníze na rekonstrukci ústeckého muzea, aby v něm mohla být špičková výstava o českých Němcích, která tam jaksi není, bude je nejspíš chtít zpátky.
