Hlavní obsah
Naomi Kleinová vydala knihu Ne nestačí v roce 2017, česky publikace vyšla letos v lednu. Foto: Profimedia.cz

Dycky byznys! Ondřej Císař nad novou knihou Naomi Kleinové

V pátek 15. března se tisíce českých středoškoláků připojily ke globální stávce za klima, aby upozornily na možná nejdůležitější problém, jemuž budeme v blízké budoucnosti čelit. Stávka chtěla mimo jiné poukázat na to, že malá individuální řešení, jakými jsou třídění odpadu, vysazování stromků nebo vegetariánství, jako odpověď nestačí, že je třeba koordinované politické akce.

Naomi Kleinová vydala knihu Ne nestačí v roce 2017, česky publikace vyšla letos v lednu. Foto: Profimedia.cz
Dycky byznys! Ondřej Císař nad novou knihou Naomi Kleinové

Studenti tak mířili hlavně na politiky, kteří dnes klimatickou změnu v horším případě ignorují a v lepším pokládají za izolovaný problém, jenž půjde vyřešit nějakým technokratickým opatřením. Klimatické změny jsou však podle stávkujících úzce spojeny s fungováním současných společností a jejich propojených ekonomik.

Není divu, že v zemi, v jejímž čele dlouho stál výrazný popírač vztahu mezi lidským působením a globálním oteplováním, následovala řada kritických reakcí.

Studenti dostali školení, že by se měli nejprve dovzdělat, případně že nemohou protestovat, dokud nezformulují jasná řešení dnešních problémů. Že je podobná kritika nesmyslná, si snadno odvodí každý, kdo si vzpomene na protesty stejně nedovzdělaných a o budoucnosti nevědomých studentů z podzimu 1989. Řekli by kritici dnešních stávkujících, že měli tehdy studenti držet ústa? Jistě ne. Cílem protestu totiž není přijít s nekontroverzním řešením, ale upozornit na přehlížené problémy a otevřít dveře diskusi, v níž se potenciální řešení neobjevují na začátku, ale až v průběhu, poté, kdy do ní vstoupí i další důležití hráči.

Šoková strategie

Klimatické změny nejsou izolovaným problémem, který vyřešíme nějakým obvyklým způsobem. Obvyklé způsoby dělání věcí situaci naopak zhoršují. Změny klimatu jsou vedlejším produktem rozvoje a globálního rozšíření kapitalismu, demokratizace spotřeby a klesajících cen výsledků technologických inovací, například letecké dopravy. Na to, že nejdůležitější proměnnou v této rovnici je právě globální kapitalismus, upozorňuje nová kniha Naomi Kleinové Ne nestačí (přeložila Jana Odehnalová, Argo 2019), která zasazuje klimatické hrozby do širších souvislostí vývoje kapitalismu v posledních několika desetiletích. Tento vývoj, jehož podstatou je oslabení kontrolní moci demokraticky volených politiků ve prospěch ekonomické moci velkých globálních korporací a obchodních značek, dosáhl svého vrcholu v okamžiku, kdy v Bílém domě na křeslo nominálně nejmocnějšího muže planety usedla obchodní značka Trump.

Pražská studentská stávka za klima

Foto: Tereza Rakoušová

Zatímco ještě donedávna jsme mohli diskutovat, nakolik velké peníze ovlivňují politiku demokratických států a jestli již náhodou jejich vliv nepřesáhl únosnou mez danou tím, že ve společnosti existuje i celá řada jiných zájmů a ohledů než jen ty obchodní, v současnosti už podle Kleinové zájmy korporací demokratickou politiku zcela pohltily. Dokazuje to v kapitole, v níž pojednává nejen o historii a současnosti budování značky Trump, ale také o Trumpově nominacích na důležitá místa v exekutivě, kam přivedl lidi z vysokých pater byznysu podporujícího další využívání fosilních paliv. Najednou přestává být patrné, co je stát a co firma, přestává být možné vůbec diskutovat, zda nedochází ke střetu zájmů, protože veřejný zájem již nelze od toho obchodního odlišit.

Zde Kleinová zachycuje obecnější problém soudobých demokracií, který známe i z Česka, kdy se do vysokých po litických funkcí dostávají reprezentanti partikulárních obchodních zájmů a zaklínají se tím, že napříště budou stát, který patří všem občanům, řídit jako firmu svých zaměstnanců. Takový stát pak ale funguje především ve prospěch zájmů určité omezené skupiny lidí. A nedokáže to vyřešit ani svěřenský fond, ani odevzdání kontroly nad obchodním impériem do rukou příbuzných. Výsledkem je oligarchizace společnosti.

Kleinová popisuje tento proces v rámci americké politiky, obejde se při tom bez cizích slov a termínů. Může tak mluvit k mnohem širšímu publiku než většina analýz současných politických a ekonomických proměn. A tato kvalita textu se neztratila ani ve výborném českém překladu.

Kleinová navíc současné proměny spojuje s konkrétními aktéry a jejich zájmy. Kapitalismus, globalizace ani klimatické změny pro ni nejsou něčím, co se jen děje nebo co způsobuje jakýsi odosobněný systém. Jsou něčím, za čím stojí konkrétní aktivity mocných hráčů, kteří koordinují svá jednání především v zájmu zisku a kteří dnes díky globální expanzi kapitalismu zhodnocují své investice mnohem víc než kdy dřív.

Spolu s tím jde ruku v ruce již zmíněné oslabování státu a rovněž jeho schopnosti zajišťovat a poskytovat veřejné služby a infrastrukturu. Tato schopnost je přitom stěžejní pro to, abychom mohli na výzvy budoucnosti coby organizované společnosti vůbec odpovědět. A také je podstatná pro zachování společenské soudržnosti.

Andrej Babiš s Donaldem Trumpem v Bílém domě

Foto: Jonathan Ernst, Reuters

Nejen podle Kleinové, ale i podle řady dalších analýz se podpora současnému politickému a ekonomickému uspořádání vytrácí především u těch skupin populace, které v dnešním kapitalismu vítězů beroucích vše ztrácejí své dřívější postavení. Tito lidé jsou pak náchylní uvěřit slibům politiků typu Trumpa nebo Babiše, kteří bouchnutím do stolu „zkorumpovaných tradičních stran“ oznamují návrat ztraceného pořádku.

Dle Kleinové jde o promyšlenou „šokovou strategii“, která využívá jakéhokoli společenského problému nebo destabilizace k tomu, aby projekt převedení mezilidských vztahů na byznys, tedy nejen státu na firmu, posunula zase o kousek dál. Na celospolečenské úrovni jsme byli svědky aplikace takové strategie po roce 1989 v řadě postkomunistických zemí, kde se v rámci jednoho balíčku opatření demokracie implementovala společně s kapitalismem.

Šokovou strategii ale nacházíme i za některými překvapivými politickými vítězstvími z poslední doby. Skandál Nečasovy vlády, který byl pověstnou poslední kapkou ve vnímání zkorumpované české partitokracie ze strany veřejnosti, dokázal Babišův tým beze zbytku využít k mobilizaci voličů a nečekanému volebnímu úspěchu. Obavy z migrace pomohly zase Trumpovi v USA.

Jak ukazuje Kleinová, i tragické katastrofy, jakou bylo například řádění hurikánu Katrina, nakonec jen vytvářejí příležitosti pro aplikaci šokové strategie a další demontáž veřejných služeb. Můžeme se tak jen obávat, jak bude současná politicko-ekonomická elita reagovat, pokud se klimatické změny projeví ve větší míře. Na nová řešení těchto problémů, která by měla pozitivní přínos pro celek společnosti, tato elita připravena podle Kleinové není a nechce být, jejím cílem zůstává zisk za každou cenu. Zkrátka: Dycky byznys!

„Změna klimatu otřásá ideologickým základem, z něhož vychází současný konzervatismus,“ píše Kleinová. „Připustit reálnost klimatické krize znamená připustit konec neoliberálního projektu.“

Karavana jede dál

Ne nestačí shrnuje některé argumenty autorčiných předchozích publikací a pracuje s nimi v kontextu aktuálních politických, ekonomických a environmentálních událostí. V jedné zahraniční recenzi knihu označili za best of Naomi Klein; setkáme se zde s tématy kapitalismu založeného na obchodních značkách (Bez loga, česky 2005), šokové doktríny (Šoková doktrína, česky 2010) a klimatických změn (This Changes Everything, 2014).

Ondřej Císař (1974) je sociolog, působí na Fakultě sociálních věd UK a v Sociologickém ústavu AV ČR.

Foto: Milan Malíček, Právo

I to je jeden z důvodů, proč může četba Ne nestačí vést k hluboké depresi. O problémech, na něž upozorňovaly (nejen) její knihy již dávno, se zde mluví v téměř nezměněné podobě. Psi štěkají, karavana jede dál. Máme k dispozici řadu analýz, které upozorňují na sebedestruktivní tendence současného kapitalismu, aby se s publikací další takové analýzy ukázalo jen to, že se tyto tendence dále prohlubují.

Kleinová ale nekončí jen u diagnózy problémů, nabízí i rozsáhlou kapitolu, v níž sice nepřichází s nekontroverzním a hotovým řešením, byť i takový pokus ve formě tzv. manifestu skoku v knize najdeme, ale snaží se vzbudit jistou naději. Tu nenachází ani v expertním rozumu exaktních vědců, ani v současných elitách, ale v možnosti, kterou nám dává obnova veřejného prostoru, budování komunit a pocitu sounáležitosti při hledání odpovědí na přicházející krize.

Klimatická změna tak v závěru knihy nepůsobí jen jako hrozba, ale také jako příležitost k obnově existence, která se nebude realizovat v individualizované spotřebě, jež je v posledku podle Kleinové sycena jen potřebou člověka někam patřit, ale aktivním budováním mezilidských vztahů a solidarity, která našemu životu může dát smysl i bez vlastnictví posledního modelu oblíbené značky mobilního telefonu.

Naomi Kleinová
Ne nestačí

Přeložila Jana Odehnalová.
Argo

Naomi Kleinová: Ne nestačí

Foto: archív nakladatelství Argo

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků