Článek
„Nenecháme se zastavit,“ burácí na svých plakátech ANO, „změnu dotáhneme.“ Není o tom pochyb, neboť bude „bojovat za schopné a pracovité a neblábolit“. Schopní a pracovití dělají v Agrofertu.
SPD Tomia Okamury „zastaví nelegální migraci a diktát EU“ a „odejde po anglicku“ rovnou do Ruska. „Bezpečnost zaručíme, levnou práci ukončíme,“ slibuje KSČM v pěkné tradici levicové avantgardní poezie. „Můžeme jezdit plynule a po kvalitních dálnicích,“ tvrdí Svobodní a myslí tím pravděpodobně v ostatních zemích EU, protože u nás opravdu nemůžeme. „Neuhneme,“ doplňuje je TOP 09 na cestě na plný plyn do zdi.
Ostatní strany se ani nezahazují s první osobou. Vystačí si s obecnými pravdami („Když bohatne země, musí bohatnout i lidé“ – ČSSD) či nicneříkajícími hesly („Zodpovědně pro společný domov“ – KDU-ČSL). Když máte zoufalý program a udělali jste ze země mafiánskou kleptokracii, je nejlepší prostě lhát („Silný program pro silné Česko“ – ODS). No a když vás nenapadne vůbec nic, tak uděláte rozpočítadlo („Pro mámu. Pro tátu. Pro děti.“ – Realisté).
Přemýšlím, co asi mají Realisté pro děti, děsím se představy plyšového Robejška a je mi smutno. Dostávám v letošní kampani, stejně jako ve všech nedávných, spoustu slibů. Od pěti týdnů dovolené pro všechny (ČSSD) přes čistou přírodu (Zelení) po potravinovou soběstačnost (komunisté). Mě samotného ale nikdo k ničemu nepotřebuje. Občan je pro všechny strany bez rozdílu ten, kdo vhodí volební lístek („Pusťte nás na ně“ – Piráti) a zmizí. Churchill prý kdysi sliboval Britům krev, pot a slzy. Kennedy vyzýval své Američany, aby se zamysleli, co můžou udělat pro USA. Mě jako Čecha naposledy mobilizovala ODS proti ČSSD, se kterou se pak sčuchla. Před dvaceti lety.
Štefan Švec
Za rok budeme oslavovat výročí vzniku státu, slavného jmény Masaryka, Čapka, Peroutky nebo Švehly. Všichni tihle lidé mluvili o tom, že demokracie je založená na drobné práci každého občana, že úspěch země závisí na každém z nás. Masaryk nesliboval zemi bez krádeží a beze strachu, vyzýval své spoluobčany, aby se nebáli a nekradli. Nás nikdo k ničemu nevyzývá. Nic po nás nechce. Politici 21. století nevěří v lidi. Je divné, že čekají, že lidi budou věřit v ně.
