Článek
Andronikova vystudovala gymnázium ve Zlíně, pak Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory angličtina a čeština. Po ukončení studia pracovala jako personální manažerka v zahraničních i českých firmách, od roku 1999 se věnovala psaní.
Na tuzemské literární scéně se uvedla románovou prvotinou Zvuk slunečních hodin, za kterou v roce 2001 získala Literární cenu Knižního klubu. O rok později pak za tento literární debut, jehož děj se odehrává v baťovském Zlíně, odkud sama autorka pochází, pak dokonce získala cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku.
Na tuzemské literární scéně se uvedla románovou prvotinou Zvuk slunečních hodin, za kterou v roce 2001 získala Literární cenu Knižního klubu. O rok později pak za tento literární debut, jehož děj se odehrává v baťovském Zlíně, odkud sama autorka pochází, pak dokonce získala cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku.
Na tuzemské literární scéně se uvedla románovou prvotinou Zvuk slunečních hodin, za kterou v roce 2001 získala Literární cenu Knižního klubu. O rok později pak za tento literární debut, jehož děj se odehrává v baťovském Zlíně, odkud sama autorka pochází, pak dokonce získala cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Jejím druhým dílem pak byl cyklus osmi povídek Srdce na udici, který vyšel pod hlavičkou nyní již neexistujícího nakladatelství Petrov. Nejvíce uznání ovšem mladá autorka získala za svůj poslední román Nebe nemá dno - v literární soutěži Magnesia litera 2011 tato kniha získala Cenu čtenářů a byla porotou nominována mezi čtyři nejlepší knihy roku.
Na tuzemské literární scéně se uvedla románovou prvotinou Zvuk slunečních hodin, za kterou v roce 2001 získala Literární cenu Knižního klubu. O rok později pak za tento literární debut, jehož děj se odehrává v baťovském Zlíně, odkud sama autorka pochází, pak dokonce získala cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Jejím druhým dílem pak byl cyklus osmi povídek Srdce na udici, který vyšel pod hlavičkou nyní již neexistujícího nakladatelství Petrov. Nejvíce uznání ovšem mladá autorka získala za svůj poslední román Nebe nemá dno - v literární soutěži Magnesia litera 2011 tato kniha získala Cenu čtenářů a byla porotou nominována mezi čtyři nejlepší knihy roku.
Na tuzemské literární scéně se uvedla románovou prvotinou Zvuk slunečních hodin, za kterou v roce 2001 získala Literární cenu Knižního klubu. O rok později pak za tento literární debut, jehož děj se odehrává v baťovském Zlíně, odkud sama autorka pochází, pak dokonce získala cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Jejím druhým dílem pak byl cyklus osmi povídek Srdce na udici, který vyšel pod hlavičkou nyní již neexistujícího nakladatelství Petrov. Nejvíce uznání ovšem mladá autorka získala za svůj poslední román Nebe nemá dno - v literární soutěži Magnesia litera 2011 tato kniha získala Cenu čtenářů a byla porotou nominována mezi čtyři nejlepší knihy roku. V knize Andronikova zpracovala osobní zážitky a zkušenosti z cesty do amazonského pralesa, v němž prožila několik měsíců. V intimní, autobiograficky laděné zpovědi, se hrdinka vyrovnává se dvěma zásadními zlomy v životě - se smrtí otce a s vlastní chorobou.
Na tuzemské literární scéně se uvedla románovou prvotinou Zvuk slunečních hodin, za kterou v roce 2001 získala Literární cenu Knižního klubu. O rok později pak za tento literární debut, jehož děj se odehrává v baťovském Zlíně, odkud sama autorka pochází, pak dokonce získala cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Jejím druhým dílem pak byl cyklus osmi povídek Srdce na udici, který vyšel pod hlavičkou nyní již neexistujícího nakladatelství Petrov. Nejvíce uznání ovšem mladá autorka získala za svůj poslední román Nebe nemá dno - v literární soutěži Magnesia litera 2011 tato kniha získala Cenu čtenářů a byla porotou nominována mezi čtyři nejlepší knihy roku. V knize Andronikova zpracovala osobní zážitky a zkušenosti z cesty do amazonského pralesa, v němž prožila několik měsíců. V intimní, autobiograficky laděné zpovědi, se hrdinka vyrovnává se dvěma zásadními zlomy v životě - se smrtí otce a s vlastní chorobou.
Autorsky se podílela také na divadelních hrách Tanec přes plot (2008) a Pakosti a drabanti (2010), které uvedlo pražské Divadlo Archa.