Článek
Bývalá členka činohry Národního divadla v Praze se objevila například ve francouzsko-československém filmu Muž, který lže (1968), kde byl jejím partnerem slavný francouzský herec Jean-Louis Trintignant.
Turbová se narodila 30. září 1947 v Opavě. V letech 1967 až 1971 studovala herectví na Vysoké škole múzických umění Bratislava, v sezóně 1971/1972 byla angažována ve Státním divadle v Košicích. Od 1. srpna 1972 do 31. prosince 1998 byla členkou činohry Národního divadla.
Sylvia Turbová
Na první scéně debutovala jako Varvara v inscenaci Ostrovského Bouře. Dále se objevila například v představeních Kočičí hra (Ilona), Cyrano z Bergeraku (Sestra Klára), Vojna a mír (Nataša, Helene Kuraginová), Strakonický dudák aneb Hody divých žen (Zulika) nebo Katynka z Heilbronnu (Eleonora).
Hostovala i na jiných scénách a například ve Státním divadle v Ostravě hrála v Cyranovi z Bergeraku. Vracela se také k recitaci a účinkovala v pásmech Klubu slovenské kultury v Praze.
Komedie jen výjimečně
Od počátků své herecké dráhy se snažila o psychologickou analýzu hraných postav. Díky tomu se přes svůj atraktivní zevnějšek vyhnula rolím naivních dívek a milovnic a od začátku byla obsazována do postav energických žen s často složitým charakterem, výjimečně hrála i komediální úlohy.
Dcera slovenského zpěváka a herce Bela Turby často pracovala pro film, televizi a dabing. Poměrně velké role hrála v českém filmu Nahota (1970) a ve slovenské tragikomedii Naši před bránami (1970).
Ve třídílném televizním filmu Nepokojná láska (1975) hrála velkou roli zemědělské inženýrky Márii a úspěch tohoto slovenského televizního díla si o čtyři roky později vyžádal natočení dalších dvou dílů.
Hrála nejen v televizních filmech, ale i v seriálech, například Třicet případů majora Zemana (1975), Ztvárnila výraznou postavu nacistické dozorkyně ve válečném dramatu Juraje Herze Zastihla mě noc (1985).