Hlavní obsah

Wim Vandekeybus je jako čerstvý vítr

Právo, Marcela Benoniová

Poslední dílo vlámského choreografa a režiséra Wima Vandekeybuse vypráví o lásce nestálé, chtivé, marné a rozmarné, o stavu mysli, emocích i neukojených vášních.

Foto: Danny Willems

Soubor Ulima Vez je v Arše pravidelným hostem od roku 1995.

Článek

Láska hory přenáší. Z výšek padá střemhlav do hloubek, často se ocitá na hraně smrti i vstává z mrtvých a člověk kvůli ní snáší i nejkrutější a mučivé bolesti. Tak a podobně popisuje umělec stavy lásky, kterým nikdo neunikne.

Vandekeybus je v Praze stálým hostem, takže diváci nejsou již šokování jeho rozervaným, často drsným sdělením. Zasahuje přímočaře, s nejvyšším nasazením a profesionálními výkony osmi klasicky školených tanečníků a performerů.

Foto: Danny Willems

Kvůli lásce člověk snáší i nejkrutější a mučivé bolesti.

Téměř dvouhodinové představení Speak low, if you speak love..., které se hrálo od čtvrtku do neděle v pražském Divadle Archa, je sledem obrazů, divokých scén a sytého sdělení jak dramatického, tak hudebního. Vandekeybus vytvořil dílo s kytaristou, bubeníkem a zpěvákem Maurem Pawlowským, který s dvěma dalšími členy kapely Deus a africkou zpěvačkou Tutu Puoane inscenaci živě doprovází na bázi experimentální hudby, šílených rytmů, ale i opery.

Scéna vytváří iluzi části džungle, možná ztraceného ráje. Na stranách jsou zelené stromy, které pomocí světel vrhají stíny, průsvitné a prosvícené látky opon tvoří mlžné prostředí.

Hned na začátku do diváků hozené lano naznačuje věčný lov, spojení i uchvácení, spoutání i odstřihávání. Lehkost i jistá bezstarostnost, s jakou Vandekeybus črtá chvílemi velká osobní dramata plná napětí a následně je střídá humorně lechtivými situacemi, pramení z třicetileté tvůrčí činnosti a tvrdé práce tanečního souboru Ultima Vez.

Světová premiéra se konala 7. července 2015 v Monsu v Belgii. V Praze inscenace působila jako čerstvý vítr.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám