Článek
Příběh třicetileté vypravěčky Chany, která rekapituluje desetileté soužití s manželem Michaelem, začíná v roce 1950 v Jeruzalémě. Seznámili se na vysokoškolské koleji, když klopýtla a on ji zachytil. Po pár měsících se vzali.
"Držím se vzpomínek a slov, jako se člověk chytá vysokého zábradlí," svěřuje se Chana. Do psaní se dala proto, že lidé, které milovala, jsou mrtví. Píše také proto, že když byla mladá, měla sílu milovat a nyní v ní ona síla odumírá. "A já nechci zemřít," dodává.
Stále více si Chana uvědomuje pravdivost kamarádčiny poznámky, když jí představila svého milého: "Je to skromný a rozumný kluk. Možná nemá jiskru, ale je stálý."Jenže láska se může vypařit, jakmile člověk vnímá jen vlastní kariéru...
A geolog Michael je cílevědomý muž budující si vlastní kariéru. Vztah je také určen tím, že Chana otěhotněla pár měsíců po svatbě a má chatrné zdraví.
Právě neuspokojené touhy mladé ženy a tajemství provázející celý příběh drží napětí, s kterým dokáže Oz dobře pracovat. A román Můj Michael tak získává další významy než jen obraz proměňující se a nakonec nenaplněné lásky.
Na pozadí historických kulis
Přestože se v románu objevují zmínky o ztracených přídělových lístcích, bojovnících Palmachu, ozbrojené organizace předcházející izraelské armádě, Oz nestaví do popředí dějiny státu Izrael. Zmiňuje se však o podílu Michaela ve válce roku 1956.
Na synovu otázku, zda zabíjel Araby, po návratu odpoví: "Židovská armáda málem zabila mě. Pak ti to budu všechno vyprávět." Zdánlivě nevzrušený děj získává historickou kulisou napětí.
Snaha a vyvázat se z tradice
Oz, který sám pochází z velké polskoruské sionistické rodiny, popisuje Chanino širší příbuzenstvo, které laskavě nebo razantně zasahuje do mladého manželství. Chana chce však jít vlastní cestou.
"Rodina není štafetový běh a práce není pochodeň," odpovídá manželovi, když jí on sděluje přání svých rodičů, aby pokračoval podobně jako otec v kariéře na Hebrejské univerzitě.
Chana touží po něčem trvalejším, smysluplnějším, než jsou okamžiky všednodenního bytí. "Michaeli, řekni mi, prosím tě, pro co vůbec žiješ?"
"Tvoje otázka nedává smysl. Většina lidí nežije pro něco. Prostě žijí. Tečka," odpovídá Michael. "Narodil ses a umřeš jako ubohá nula, Míšo Ganzi. Tečka," reaguje na to Chana.
Amos Oz: Můj Michael
Amoz Oz
Spisovatel Amoz Oz se narodil v roce 1939 v Jeruzalémě. Vystudoval filozofii a literární teorii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a v Oxfordu. Třicet let prožil v kibucu Chulda.
Debutoval sbírkou povídek Země šakalů (1965), proslulost mu přinesly román Můj Michael (1968) a rozsáhlá esejistická a publicistická tvorba shrnutá do svazků Zemí izraelskou (1983) a Svahy Libanonu (1988). Českým čtenářům byl představen romány Černá skříňka, Fima a Panter ve sklepě, výborem esejů a publicistiky Mír, láska a kompromis a dvěma novelami vydanými pod souborným názvem Až do smrti.
Oz je jeden ze zakladatelů mírového hnutí Šalom achšav (Mír nyní) a konflikt mezi Izraelci a palestinskými Araby označuje za střet pravdy s pravdou. "Oba národy mají nárok na své území, na svůj stát. Neměli bychom se snažit skončit jako Shakespearova dramata, kdy po závěrečném vítězství bude scéna pokryta krví," řekl v Praze v roce 2003 na Festivalu spisovatelů.
Paseka, přeložily Lenka Bukovská a Mariana Fisher, 224 stran, 269 Kč