Článek
Inscenace se snaží ukázat dramatický rozměr života slavné české spisovatelky, jejíž obraz někdy zbytečně sklouzává k suchopárnému učebnicovému podání a strašidelnému slovnímu spojení „povinná četba“. Snaží se ji ukázat tak, jak pravděpodobně mohla žít, jako rozervaná, vášnivá žena v nepovedeném manželství se starším úředníkem. Hlavní role dostali vedle Vilhelmové Aleš Procházka a Tomáš Pavelka.
„Během zkoušení jsem si uvědomila, jak moc dřív lidi naši zem – vlast – milovali. Jak ji společně s českým jazykem chránili. Byli to opravdoví vlastenci v pravém slova smyslu. A nejsme snad momentálně v situaci, kdy bychom si měli chránit naši kulturu, zvyky a památky? Připomínat si naše kořeny? Myslím, že ano. A pak také hra popisuje soužití velké ženy plné citu a muže, kterému vládne rozum. To je aktuální stále a bude navěky. Rozum a cit. Jin a jang,“ konstatovala Tatiana Vilhelmová.
Inscenace Neumím jinak než láskou měla ve Viole premiéru v roce 2013. Vznikla k 150. výročí úmrtí Boženy Němcové, jejím autorem je respektovaný divadelní režisér, básník a pedagog Miloš Horanský, který ji také režíroval.
„Nechtěl jsem psát dokument o Boženě Němcové, vsadil jsem na intuici, empatii a fantazii. Namísto studia historických pramenů jsem chodil na Vyšehrad a fiktivně se scházel s Boženou, snažil se do ní vcítit. Bylo to takové milostné léto,“ řekl Horanský.
„Ona je veliká, vysoko nad svou dobou, sugestivně krásná, hluboká povaha, génius lásky a velké svobodomyslnosti, bytost plná rozporů, paradoxů a kontrastů. Je rozervaná a zceluje se láskou, nebo spíš touhou po ní. A také obdivuji Josefa Němce, neměl to snadné, žít s geniální ženou, vzhledem k její citové a mentální náročnosti. Byl velmi zásadový a v rámci svých možností milující.“