Článek
Album Fire It Up se převážně vyžívá v blues-rockových riffech, i když pop taky vystrkuje růžky. Cocker má slabost pro nosné refrény, které by se na stadiónech dobře nesly, a je to romantik, takže baladám se nevyhnete. Některé jsou dobré, některé průměrné.
Z ostatních písní obstojí prakticky všechno. Rychlé věci mají dost kytarových nápadů, náznaky funky potěší, rockový základ vhodně doplňují příjemné dechy a všechno pěkně plyne. Cocker má tu výhodu, že s pokročilým věkem nezní hůře než běžní popoví interpreti, ale (stejně jako Tom Jones) ještě lépe. Oba zpívají hluboko a milují blues, čemuž věk neškodí. Až Cocker 19. května přijede do Prahy, neprošvihněte ho.