Hlavní obsah

Venturiho architektura v knižní podobě

Právo, Radomíra Sedláková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Poslední období jsou štědrá k zájemcům o architekturu. Týká se to i publikace jedné z rozhodujících knih, které se podílely na utváření postmoderní architektury, totiž Složitost a protiklad v architektuře od Roberta Venturiho. Původní text byl vydán v roce 1966, české zpoždění je tedy skoro čtyřicet let - Venturiho text ovšem téměř nezestárl.

Foto: Jana Melicharová

Vítězné svatební koláčky

Článek

Kniha je dodnes zajímavá z řady hledisek. Je to výpověď tvůrčího architekta, který hledá odpověď na smysl své činnosti v celé historii architektury a veden pouze svým citem dává do souvislostí díla z různých etap - a ukazuje, že historie architektury je pro něj zcela samozřejmou oblastí, v níž s pohybuje se záviděníhodnou lehkostí.

Venturiho rozlet

Je to výpověď architekta, který měl pochybnosti o správnosti směřování architektury své doby. Rigidnost moderní architektury ho nejen provokovala, ale i omezovala, a tak hledal její limity, její nedostatky - kterých mu poskytla hojnost nebývalou.

Je to výpověď architekta, který se nenechává svazovat žádnými tabu a dodnes obdivované úsloví "méně je více" si dovoluje naprosto samozřejmě parafrázovat: méně je nuda.

Architektura je pro Venturiho uměleckým oborem, jehož smyslem není jen elegance chladných a jasně přehledných tvarů, pravdivých a srozumitelných výrazů.

Architektura je podle něj schopna vyjadřovat mnohem více, dokáže pracovat s jemnými nuancemi, dokáže se inspirovat i banalitami všedního života a dělala to tak vždy, čili není důvodů ji jakkoli omezovat.

Zápolení s překladem

Kniha se čte jedním dechem - o nejednoznačnosti, protikladech, složitosti, pitoresknosti, banalitách s mnoha příklady z nejrůznějších období a nejrůznějších míst.

Jen občas zarazí nepřesnost v překladu - Dogesův palác je česky palácem dóžecím, zmiňovaná přednáška Mumfordova je citována dosti často, Wrightova vila Waterfalling je vila nad vodopádem či vila Kaufmanova, občas zlobí příliš malé reprodukce, které ne vždy dokážou dobře ilustrovat autorovy myšlenky.

Je sympatické, že překladatelé a vydavatel chtěli knihu co nejvíce přiblížit českému čtenáři, a proto hledali srozumitelné české výrazy - možná ale škoda, že ze stejného důvodu nedoprovodili knihu bližším určením jednotlivých příkladů.

To jsou však výhrady jen tak na okraj - to nejdůležitější je, že kniha byla přeložena a vydána a jeden ze zásadních dluhů vůči moderní literatuře o architektuře byl u nás vymazán.

Robert Venturi: Složitost a protiklad v architektuře

Přeložili Alice Chrástová a Lukáš Velíšek Předmluva Rostislav Švácha Arbor vitae s vročením 2001/2003 124 stran, cena neuvedena

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám