Článek
O lokalitě odborníci jen spekulovali. Mluvilo se třeba o kolmých průchodech k dnešním ulicím Wijnhaven nebo Nieuwe Langendijk. Vermeerův renomovaný životopisec Swillens tvrdil, že domek, který autor namaloval v pravé části obrazu, stál v ulici Voldersgracht, byl však později zbořen a na jeho místě postaven mnohem větší dům Gildy sv. Lukáše. Ulička tak prý vzala definitivně za své...
Dobře maskovaná Ulička
Hartmann se však nenechal odradit podobnými spekulacemi a reálnou Vermeerovu uličku v Delftu skutečně našel. Dosud existuje mezi domy s čísly 17 a 21 na ulici Voorstraat. Není však průchozí a je docela zamaskovaná, protože se časem změnila v uzavřený dvorek mezi dvěma domy. Pro toho, kdo prochází městem, není prakticky vidět.
Sám objevitel musel vylézt na sloup pouličního osvětlení, aby zahlédl kousek ze scenérie, kterou před 340 lety Vermeer namaloval.
"Všechno přesně sedí, včetně špičky štítu holandského domu v pozadí i osvětlení celého prostoru sluncem", tvrdí nadšený objevitel.
Podle něj musel umělec malovat z patra protějšího domu, kde si vytvořil provizorní ateliér. Zřejmě tu měl nainstalovanou i cameru obscuru (předchůdce dnešního fotoaparátu), jejíž pomocí zachytil velmi věrohodně perspektivu prostoru i efekty světla a stínů.
Turistická atrakce s. r. o.
Krásné Delfy, kde Vermeer prožil většinu svého života, tak mají o turistickou atrakci postaráno. Když už se v tomto městě nenachází žádný z Vermeerových obrazů, zůstala alespoň ulička.
Nijak nadšený ovšem není obyvatel domu číslo 21, který šťastnému objeviteli Hartmannovi stačil velmi rychle vynadat: "Jestli mi sem začnou chodit lidi a fotografovat můj dům, tak volám policii."
Takže pokud chcete vidět Vermeerovu uličku, je nutné si vzít žebřík, vylézt nad dveře vedoucí do průchodu mezi domy, podívat se a pak co nejrychleji zmizet.