Hlavní obsah

Tipy Ivo Vodseďálka

Novinky, PP, kč, aš, Právo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Spisovatel a výtvarník Ivo Vodseďálek uvádí, co jej v poslední době zaujalo v kultuře. Redakčními tipy jsou debutové album skupiny Schwarze Aussig a výstava Miroslava Houště.

Foto: archiv agentury Velryba

Loňský ročník Holešovské Regaty

Článek

Tipy Ivo Vodseďálka

Čtu: Stanislav Vávra, přítel Boudníka a Hrabala, vydal knížku Perpetuum mobile. Jsou to vzpomínky na Libeň v padesátých letech. V záplavě vydávaných knih je to ojedinělý skvost.

Poslouchám: Slyšeli jsme v Lichtenštejnském paláci kvartet Luboše Sluky. Málokdy se stane, aby komorní skladba měla tak krásné a logické finále. A my můžeme doufat, že je-li něco takového možné v hudbě, snad je to možné i v životě.

Viděl jsem: Někdy se stane, že amatéři - to jsou ti, co svoji činnost milují, kteří nechtějí předstírat dokonalost - jsou dokonalí. Takové bylo představení ochotnického divadla z Ořechova u Brna. Na přehlídce ve Vysokém nad Jizerou před týdnem uvedli hru Zvířecí divadlo a byli skvělí. 

Internet: Nepoužívám

Miroslav Houšť: Úcta k tradici

Historik umění Jan Royt nazval chebského rodáka Miroslava Houště (ročník 1953) "novoromantikem dionýského typu". Malíř je bezmezným obdivovatelem preciznosti starých mistrů. Jeho zátiší připomenou barokní kompozice velkých Nizozemců, krajiny a figurální scény zase tradici 19. století. V grafice a ilustraci se inspiroval poetikou Karla Hynka Máchy. Svým dílem Houšť stojí záměrně mimo aktuální výtvarné proudy a lpí na tradicionalistickém způsobu malování, které podle něj nikdy z dějin umění nevymizí a diváci se k němu budou vracet. 

Galerie Miro, kostel sv. Rocha, Praha, do 2. listopadu

Schwarze Aussig : Cizí hlas

Schwarze Auusig jsou asi nejméně známí z trojice spřízněných ústeckých kapel, kterou dále tvoří Bez peří a Houpací koně. Přestože jsou navzájem provázané a hrají v nich stejní muzikanti, má každá odlišný zvuk. Schwarze Aussig jsou z nich nejvíce ovlivněni písničkářstvím, i když ani oni nezapřou vliv ostrovní nezávislé kytarové scény. Jejich tvorba je však stylově pestřejší než nahrávky známějších Bez peří. Jestliže titulní píseň nepostrádá temnou strunu zdůrazněnou zkreslenou kytarou a Lunataun je vysloveně tvrdý, Tenkrát v Paříži má šansonové názvuky. Vrcholem je pak drsný závěrečný Vampýr s akordeonem.

Debut Schwarze Aussig ukazuje, že tuzemský písničkářský rock má nového originálního tvůrce - Miloslava Kolenatého, který nejen skvěle vládne jazykem, ale má i cit pro melodii a dokáže podtrhnout náladu každé písně.

Guerilla Records 47:57

Reklama

Výběr článků

Načítám