Článek
Co pro vás znamená zlatá deska?
Cais: Že si budeme moci vyzdobit novu zkušebnu a studio. Pro kapelu to nemá zas takový význam, i když je to příjemná satisfakce.
Mardoša: Má to takový legrační aspekt. Jak se trh zmenšuje, tak se udílí za pořád menší počty prodaných kusů. Při počtech kusů, které prodáme, jsme s ní nepočítali. Když Biorytmy vyšly, tak se dávala za patnáct tisíc prodaných nosičů, ale IFPI (Mezinárodní federace fonografického průmyslu) nám vyšla vstříc a strop snížila.
Pro koncerty Tata Bojs je typický důraz, který kladete na vizuální složku, na scénografii a videoprojekce. Nebojíte se, že zastiňují hudbu?
Cais: Vizuální složka je důležitá, lidé očekávají, že na koncertě něco uvidí, ale neměla by přebíjet hudbu. Chtěl jsem to padesát na padesát, aby zážitek z hudby byl umocněn vizuálně, a ne zastíněn obrazem. A neznamená to, že budeme pokračovat v tomto pojetí donekonečna. U intimnější huby by to odvádělo pozornost.
Mardoša: Lidé jsou zvyklí na klipy, na reklamy, na rychlé střídání vjemů, takže mi tu klipovitost převádíme do koncertů. Sledovat tři čtyři lidi jen jak hrají, by je mohlo nudit, protože my nejsme žádní herci.
Za kapelu mluvíte vy dva. Dá se říci, že nyní jsou Tata Bojs duem?
Cais: V podstatě se to tak dá říci. Maťo odešel, sice ho nahradil Vláďa Bár, ale toho uvádíme jako hosta, připadá nám to lepší, když se kytaristé u nás sotva ohřejí.
A co Klára Nemravová?
Mardoša: Klárka si dala pauzu, což ale neznamená, že od nás odchází. Někdy budeme koncertovat ve čtyřech, na větších akcích by neměla chybět.