Hlavní obsah

Sladké vánoční filmové mámení

Právo, Jindřich Göth

Už samotný plakát naznačuje, že filmová novinka Ten, kdo tě miloval v režii Jana Pachla podle knihy Marie Poledňákové má být letošním vánočním hitem. Dá se předpokládat, že ho za pár let budeme v tomto čase pravidelně vídat v televizích.

Foto: Petr Horník, Právo

Režisérka Marie Poledňáková dala Vánocům filmové kouzlo.

Článek

V prvním plánu je tenhle film vlastně detektivkou. Ústřední dějovou linku tvoří vyšetřování smrti policejního kapitána Kaliny (hraje ho Pavel Řezníček). Jenže nacházíme se ve světě rodinné hitmakerky Marie Poledňákové, čili větší důraz je kladen na rozličné humorné situace a propletence.

Herecký ansámbl je nabitý, kromě zmíněného Pavla Řezníčka režisér Pachl povolal Soňu Norisovou, Hynka Čermáka, Evu Holubovou, Lukáše Vaculíka nebo dvojici Roman Ondráček a Miloš Pokorný. Diváckému úspěchu tedy nestojí nic v cestě.

S ženami nás baví svět

Navíc je tu opět již zmíněné jméno scenáristky, režisérky a v tomto případě i spisovatelky Marie Poledňákové, což je přímo synonymum vánočních filmových hitů. Tedy ne snímků, které by se přímo dotýkaly těchto svátků, ale které s železnou pravidelností naše televize nasazují právě v čase vánočním.

Největší hitovkou je rodinná komedie S tebou mě baví svět, podle mínění diváků komedie století. Příhody tří tatínků, kterým se plánovaná pánská jízda na horách zvrtne v boj o zachování jakés takés důstojnosti před vlastními dětmi, je zřejmě neokoukatelný evergreen. Film měl premiéru v roce 1982, tehdejší kritika z něj příliš nadšená nebyla, ale diváci jej postupem let vzali za svůj a milují ho i další generace. Výtek vůči němu lze mít hned několik. Stačí si uvědomit, co vlastně ti tři vypečení tatínci na „Apaluše“ hodlali dělat, a rázem se představa ryze rodinného filmu bortí.

Než Poledňáková natočila S tebou mě baví svět, přišla se dvěma televizními filmy, které rovněž s největší pravděpodobností letos o Vánocích uvidíme - Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978). Druhý jmenovaný se sice odehrává v létě, nicméně jde o prověřenou klasiku. Prostě bez Poledňákové by to nebyly ty pravé televizní Vánoce.

Stejně jako by už několik let nebyly bez matky romantických komedií Láska nebeská z roku 2003. Jde o svatý grál všech, jež se snaží o podívanou, z níž stříká láska všemi póry, která ale bude zároveň vtipná, duchaplná, trochu hořká a u níž několikrát emočně kapituluje i ten největší škarohlíd. Je jasné, že nic takového Američani nenatočí, na tohle je třeba klasická britská škola.

Láska nebeská je režijním debutem vynikajícího scenáristy Richarda Curtise (napsal Čtyři svatby a jeden pohřeb, Notting Hill, podílel se na seriálech Černá zmije, Pán času a na eskapádách pana Beana), který měl kromě bezbřehé fantazie a jedinečného smyslu pro dialogy k dispozici herecké obsazení z říše snů: Hugh Grant, Alan Rickman, Emma Thompsonová, Liam Neeson, Bill Nighy, Colin Firth, Keira Knightleyová a další.

Je to definitivní podívaná, deset romantických komedií v jednom filmu. Nepřekonatelná záležitost. A navíc, co je pro S tebou mě baví svět Sladké mámení, to je pro Lásku nebeskou Billy Mack a jeho Christmas Is All Around Me.

Drogová romantika

Dalším filmem, bez něhož by to nebyly ty pravé Vánoce, ač v něm o tyto svátky vůbec nejde, je Pretty Woman (1990). Je to snímek, který tvoří milník ve filmografi i jak Richarda Gerea, Julie Robertsové, tak režiséra Garyho Marshalla, jenž nikdy předtím ani potom s tak úspěšným filmem nepřišel.

Pro upřesnění, tahle variace na Pygmalion stála čtrnáct milionů dolarů a vydělala 463 milionů. Dnes ho vnímáme jako klasickou pohádku o tom, jak si pro holku z ulice přijel princ ne na bílém koni, ale v přepychovém autě. Původní myšlenka ale byla natočit temné drama o prostituci, přičemž hlavní hrdinka Vivian měla obchodovat s drogami. Pracovní název filmu zněl 3000 dolarů.

Postupem času se ale scénář upravoval, uhlazoval, vyškrtávaly se z něj drsnější scény, aby nakonec dostal podobu romantické komedie, byť trocha té chuti asfaltu při jeho sledování na patře pořád ještě zůstává.

Jednou a dost

Nesmíme zapomenout na Kevina McCallistera, který kvůli roztržitosti rodičů zůstal v roce 1990 Sám doma. Když se tak stalo poprvé, byla z toho velká sláva. Komedie režiséra Chrise Columbuse při rozpočtu osmnácti milionů utržila pohádkovou sumu 476 milionů. Zrodil se hit, vánoční evergreen, jejž bylo nutno náležitě vyždímat.

Vzniklo tedy několik pokračování, z nichž je jakž takž relevantní ještě dvojka Sám doma 2: Ztracen v New Yorku z roku 1992, byť opakuje podobné vtipy jako předchůdce. Tvářička Macaulaye Culkina jako Kevina nicméně zafungovala znovu. O se zcela jiným štábem a hereckým obsazením natočených zhůvěřilostech Sám doma 3 (1997), pouze televizní Sám doma 4 (2002) a Sám doma 5: Vánoční loupež (2012) už ale není nutné ztrácet, byť jen půl slova.

Ona i ta všeobjímající vánoční pohoda, je-li jí příliš, se časem přejí. A místo vanilkového rohlíčku pak člověk raději sáhne po soustu něčeho ostřejšího.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám