Romantika na pozadí historických milníků

Právem vyzdvihovaný román Pavola Rankova (narozen roku 1964), jednoho z nejzajímavějších slovenských spisovatelů, začíná idylkou. Na horkém sklonku léta 1938 se na koupališti jihoslovenských Levic sejdou tři kamarádi: Slovák Jan, Maďar Péter a žid Gabriel. Sní o krásné spolužačce Márii, aniž by tušili, jaké životní kotrmelce jim osud brzy přichystá.

Láska k Márii tvoří osu ďábelsky zábavného, a přitom hlubokého románu, v němž hrdinové putují po historicky důležitých cestách. Autor tu nevyužívá jen tradiční vyprávěcí postupy (silný příběh, dialogy, vypointovanost), ale i postmoderní kousavost. Vytváří tak jiný typ historického románu, jenž by své předchůdce našel v Orlandovi V. Woolfové či Psech z ráje A. Posseho.

Rankovův pohled na události let 1938–68 obohacuje (nejen) literární svět svou neotřelostí. Nepřipouští romantizaci divokého odsunu Němců a „vůdce“ Tisa či Gottwalda s ledovým klidem karikuje ad absurdum. Je tedy velice přínosné, že se nyní kniha dostává také k českým čtenářům.

Příběh generace, jíž socialistický režim neumožnil žít a milovat naplno, se čte jedním dechem. Stalo se prvního září můžeme bezpochyby chápat jako svérázné dějiny podle jednoho nekonformního „pravdoláskaře“, především se však jedná o bravurní dílo současné slovenské literatury. Lze očekávat, že díky svým kvalitám se záhy stane významnou součástí literární historie.