RECENZE: Ten, kdo tě miloval. Duchařská komedie i detektivka

K napsání scénáře a natočení filmu na motivy knihy Ten, kdo tě miloval však Pachla podle jeho slov přivedl fakt, že Poledňáková se tentokrát pustila do jiného žánru, než jsme u ní zvyklí. Napsala totiž detektivku.

Tu ovšem Pachl vzal a už ve scénáři hodně změnil. Základní detektivní linku sice zachoval, ale odsunul ji trochu do pozadí a žánrově film posunul spíše k trochu duchařské komedii, v níž neomylně poznáme prvky, které si vzal právě z veseloher Marie Poledňákové.

Ústřední zápletka se odvíjí od smrtelné autonehody neúplatného policisty (a milujícího manžela a otce) Josefa, který byl na stopě korupčnímu spiknutí. Josef sice umírá, ale přímo z havarovaného auta vystoupí jeho duch, který pak prochází celým filmem a jen lehce, jak mu to scénář dovolí, se snaží zasáhnout do děje.

Policie sice případ považuje za nehodu, ale Josefově manželce Vandě (s jistotou ji hraje Soňa Norisová) se leccos nezdá, zejména těhotná mladá žena Irina. S účastí dalších postav, které lavírují mezi komediálním a detektivním žánrem, se postupně odhaluje jak otec Irinina dítěte, tak zmíněné spiknutí.

K nejlepším Pachlovým nápadům patřil duch v sympatickém podání Pavla Řezníčka, jehož snaha o zasahování do děje je místy opravdu vtipná. Ale bohužel to je nakonec nápad ne zcela dotažený, a ani plně využitý. Postava ducha je jednak nevyrovnaná v tom, nakolik může do děje zasáhnout, a také by si vtipných situací, jako je třeba ta, v níž glosuje vlastní pohřeb a jeho účastníky, zasloužila víc. Zábavná je postava doktora Holoubka, kterého výborně a s citem hraje vtipně namaskovaný Hynek Čermák, zatímco tchyně Evy Holubové nepřekračuje očekávanou šarži.

Své dobré místo mají ve filmu děti, vcelku dobře se lehce komické role zhostil Lukáš Vaculík, naopak postavy policistů už jsou ve srovnání s ostatními poněkud nesourodou karikaturou.

Film má chvílemi příjemně vánoční atmosféru zasněžených Karlových Varů, chvílemi se zase posouvá ke crazy komedii, v níž se občas bohužel dostává až na hranici dobrého vkusu a dryáčnictví. Například ve chvíli dětského odposlechu sexu ve školní sborovně.

Pachl si s nápadem propojit detektivku s duchařskou komedií nakonec poradil docela dobře, přičemž prvky typické pro filmy Marie Poledňákové použil skoro jako poctu autorce.

A i když se mu zatím dařilo lépe v temně laděných detektivkách, pokud by svůj smysl pro humor dál rozvíjel, mohl by v budoucnu i dost výrazně obohatit chřadnoucí komediální žánr.

 Celkové hodnocení 60 %