Článek
Režisér a scenárista Ján Novák vysílá letos do kin už třetí kousek. Po velmi chabém pokusu o pohádku Dukátová skála a jedné z oněch podprůměrných komedií Pepa nabízí divákům Teambuilding, rádoby komedii zase o poznání horší, než byla ta posledně jmenovaná.
Ani základní nápad nebyl za milión, spíše tak za tři pětky, protože vyslat skupinu zaměstnanců banky na stmelující víkendový pobyt řečený teambuilding bez toho, aby se přidala jakákoliv jiná zápletka, zkrátka na film stačit nemůže.
Scénář, který Novák napsal s herečkou nevýznamných rolí a spoluautorkou Dukátové skály Danielou Choděrovou, nemůže být ani děravý, protože to vypadá, jako kdyby vůbec neexistoval.
Choděrová s Novákem jen vyslali jistého zoufalého ředitele s milenkou a řidičem do horského hotelu, aby tam objednal pro sebe a své podřízené teambuilding. Ředitel však hned při příjezdu narazí v recepci na jiného, dnes již bývalého ředitele, který mu vypráví, jak takovou akci také jednou pořádal, a celý film pak s pauzami na věty typu „Dáte si ještě kafe?“, „Vyprávějte dál“ sledujeme, jak strašné to tehdy bylo.
Ano, bylo to opravdu strašlivé. Skupina až neuvěřitelně hloupých a trapných, spíše karikatur než živých a alespoň trochu pravděpodobných postav, vyrazila do přírody a tam pod vedením srovnatelně pitomých lidí z pořádající agentury a v zajetí proradných zaměstnanců hotelu pod záminkou sportovních výkonů jela na kolech, padala z nich i z lana nad potokem, kvílela, nadávala a měla průjem.
Ten jim (po úvodním zvracení v autobuse) přivodili šizuňkové z hotelu a stal se hlavní a vlastně jedinou „humornou“ zápletkou filmu i s patřičným zvukovým doprovodem a s patřičnými komentáři všech postižených.
Když se pak účastníci této neuvěřitelné akce doplazili zpět do hotelu a znovu se řádně vykadili, absolvovali ještě nezbytný večírek plný převelice trapných, sexuálně-alkoholických orgií – a pak přišel konec. Konec, který po všech předchozích vulgárnostech a hloupostech přinesl jediné „překvapení“: projev ještě smrdutější než předchozí výměšky, v němž se ctěnému publiku slovy podnikové uklízečky dostalo mravního ponaučení: „Důležitý je, co v životě doopravdy chceš, když si nebudeš sám sebe vážit, nebudou si tě vážit ani ostatní.“
Je to stále stejná, už hodně obehraná písnička: naprostý nedostatek základů řemesla nejprve scenáristického. Dějová linie neexistuje, filmem se potácejí nezajímavé postavy, které nemají absolutně žádné zázemí, svou tupostí jdou člověku jedině na nervy, jinou emoci vyvolat nemohou – a nikoho z autorů samozřejmě ani nenapadlo se zabývat například tím, že taková partička by poslala ke dnu během týdne jakoukoliv firmu, neřku-li banku.
Herecké výkony prakticky neexistují přesně v duchu toho, že postavy se na plátně opravdu jen potácejí a pitvoří, s čímž si nemůže poradit nikdo, počínaje Miloslavem Mejzlíkem v hlavní roli přes Danu Morávkovou, Alici Bendovou, Annu Stropnickou, Martina Dejdara, Martina Krause a všechny další.
Režisér si neporadil ani s jejich vedením, ani s inscenováním jednotlivých scén, kdy často není ani poznat, kdo v nich zrovna padá, láme si končetiny, odněkud visí nebo někde kadí. Marně se to snažil vylepšit dlouhými a zbytečnými záběry krásných výhledů do hor, které pořídil kameraman Miroslav Souček, ale které těží jen z toho, že české hory jsou zkrátka pěkné.
PS: Umělecký ředitel karlovarského festivalu Karel Och tento týden novinářům představil devět českých filmů, z nich šest bude ve Varech soutěžit a tři budou uvedeny v hlavním programu mimo soutěž.
„Je to poprvé, kdy je ve třech soutěžních sekcích po dvou českých zástupcích, což svědčí o tom, že český film zažívá opravdu zajímavý rok,“ řekl. Divákům tak nezbývá než se těšit na červenec do Karlových Varů a pak na uvedení těchto filmů v kinech.
Doufejme, že se ukáže, že díky nim bude možné chodit za peníze do kina na české filmy a komediím, jako je Teambuilding, se přitom obloukem vyhnout.
Teambuilding
Česko 2018, 83 min.
Režie: Ján Novák, hrají: Miloslav Mejzlík, Dana Morávková, Anna Stropnická, Alice Bendová a další