Hlavní obsah

RECENZE: Svět Františka Tichého je cirkusový stan

Právo, Jan Šída

František Tichý (1896–1961) pracoval jako grafik a výtvarný redaktor v nakladatelství Melantrich, navrhoval reklamní tabule, spolupracoval coby jevištní výtvarník s Národním divadlem, ale nejvíce proslul jako významná persona naší výtvarné avantgardy. Výstavu jeho děl je možné vidět v pardubickém Domě U Jonáše.

Foto: katalog výstavy

Obrazy Františka Tichého mají zvláštní archaickou poetiku.

Článek

Expozice je ideově věnována, jak uvedla na vernisáži kurátorka Vanda Skálová, stěžejnímu tématu umělců meziválečné generace, světu lidové zábavy. Název výstavy odkazuje k titulu publikace Karla Teigeho, jež upozorňuje na fascinaci tvůrců polosvětem kabaretů, tančíren, šantánů a cirkusů. Chápali ho jako symbol skutečné a nefalšované poetiky všedního života.

Tichý sice používá různé výtvarné formy (kvaš, suchá jehla, pastel, akvarel, lept), ale jeho hlavním signifikantním znakem je cit pro ladnost pohybu figury. Jestliže totiž malíř chce zachytit cirkusovou skutečnost co nejpřesněji, musí umět vystihnout a částečně na papíře i zmrazit chvilkový spasmus tváře či svalů.

Foto: katalog výstavy

František Tichý umí zachytit cirkusovou skutečnost co nejpřesněji (Fratellini se saxofonem, 1930, GMU v Roudnici nad Labem).

Když je krasojezdkyně prohnutá na svém koni do mostu, doslova fyzicky cítíme napětí jejích svalů. Klauni Fratellini se saxofonem a harmonikou jsou připraveni předvést své naučené číslo, dva hrazdaři šplhají po visutém náčiní s graciézností a břichomluvec se soustřeďuje před výkonem.

K tomu, aby malíř docílil daného dojmu, mu často stačí jen černá tušová linie, kterou vytvoří několika smysluplně vedenými čarami. Tichý dokáže minimálními prostředky vytvořit maximální estetickou kvalitu.

Tam, kde malíř přidá navíc ještě barvy, dosáhne naprosto ideální plasticity a prostorovosti. Kolotoč sestavený z černých linií trhá zlatavé nebe, které kontrastuje se zelenou plochou a mnohobarevnými domky. Kompozicí dílo připomíná Matissovo barevné experimentování.

V podobném duchu se nese i dílo Clown s koněm a psem před cirkusovým stanem, na kterém malíř barevné plochy nechává vpít se do sebe, aby konkrétní tvary ozvláštnil abstraktními prvky.

Poetika Františka Tichého je archaická i romantizující. Ukazuje dávno zaniklý svět lidových kratochvílí a barvotiskovou krásu smíchu skrze slzy.

František Tichý: Svět, který se směje
Dům U Jonáše, Pardubice, do 21. června

Celkové hodnocení: 80 %

Reklama

Výběr článků

Načítám