Článek
Zásadním problémem pro noviny nebylo získání dokumentů, nýbrž dilema, zda to mohou zveřejnit. Je to legální? Kam to povede? A jak se vláda pomstí? Šéfredaktor Ben (Tom Hanks) má s vydavatelkou Kate (Meryl Streepová) dobrý vztah, ale zdaleka nesouhlasí ve všem.
Takzvané Pentagon Papers obsahují výbušný materiál. Šéfredaktor chce vše zveřejnit, ale z pohledu vydavatelky jde o možnou katastrofu. Vláda zuří a chystá se mstít, ve vzduchu létají výhrůžky vězením a akcionáři Washington Postu se ošívají. Bankéři zvažují stažení finanční pomoci serióznímu listu. Není vyloučeno, že se kvůli kauze celý podnik položí. Kate chtěla noviny odkázat svým dětem, ale možná nebude co odkazovat.
Morální dilema redaktorů „hlídat demokracii a přijít o práci, nebo jen hrabat prachy?“ udeří v plné síle. A málokde je téma tak aktuální jako v ČR, kde se některá média dostávají do vlastnictví politiků. Jak by asi slavná kauza dopadla, kdyby noviny vlastnil Nixon?
Meryl to zase všem nandá.
Akta Pentagon jsou typické státotvorné novinářské drama, které se zabývá důležitými otázkami, stejně jako třeba oscarový Spotlight, nicméně formou patří spíš do sedmdesátých let, kdy mladý režisér Spielberg sbíral zkušenosti a umělecky rostl.
Je precizní v tom, co chce říct a také v některých záběrech - a jistě, oplývá to vypiplanou retro atmosférou. Film nelze odsoudit jako úplnou nudu, přesto není strhující. Vypráví smysluplně, jenže předvídatelně a užvaněně. Kromě toho, že nerespektuje známou filmařskou zásadu (neříkej to, ukaž to!), je i způsob, jak se ve filmu mluví, poněkud přepjatý.
Streepová řeční jak Palacký na sněmu, její Kate je až příliš důstojná a uvědomělá. Proplouvá filmem ve svých rafinovaných róbách a působí jako kamenná socha Lincolna. Zkrátka šustí papírem.
Hlavním hrdinou není šéfredaktor, který fakticky udělal většinu práce, ale paní Kate. Scéna, kde hrdá kráčí od soudu a podél schodů stojí samé mladé dívky, které obdivně zírají na svou modlu, je nucená a patetická. Starý Spielberg asi nemohl jinak a pro oscarové účely polechtal feministickou strunku, jinak holt zlatá soška nekápne. V oscarové akademii nyní probíhají brutální genderově-rasové čistky a novým náboženstvím se stalo MeToo. Spielberg to pochopil dobře, nevzpouzí se zeitgeistu a řídí se heslem zkušeného machiavellisty, předsedy JZD z Vesničky mé střediskové: „Když to nahoře chtěj, tak vyplňuj“.