RECENZE: Případ dvou sester. Novinka s Vašátkem nabízí konzervativní detektivku

Knižní předloze je zhruba půlstoletí, a tak převod do současnosti, zejména s ohledem na radikální společenskou změnu, jakou představuje pád komunistického režimu, přináší specifické problémy, někdy neřešitelné a pak je lépe nápad na zfilmování opustit. V opačném případě nepříliš zdařilý pokus vyústí v nevěrohodnost zápletky, psychologie pachatelů, podezřelých a nakonec i samotných detektivů.

Pokud jde o knihy Hany Proškové, scenáristka Jana Knitlová a režisérka Lucie Bělohradská na tento problém narazily zejména v Případu pro malíře, kdy byla mladá žena zavražděna kvůli dvěma ampulím dolsinu, léku proti bolesti.

V tomto ohledu působí nynější Případ dvou sester čistě, bez pochybností. Nicméně nevyhnul se jiným potížím provázejícím adaptace knižních předloh. U detektivek podle Proškové byly patrné zejména v úvodním Případu pro rybáře, kde se pátrací linka utopila v náporu úvah a vysvětlování. Novinka s obtížemi vzdoruje literárnosti původního díla až v samotném finále, ale tím si bohužel pokazí předchozí pracně vybudovaný dobrý dojem.

Konzervativně vystavěná i natočená detektivka pomalu rozjíždí pátrání po vrahovi atraktivní ženy s řadou milenců, přičemž s mnoha zvraty ve vyšetřování nabírá spád, aniž by tím ztrácela na přehlednosti, jako se to stalo „rybářskému případu“.

Režisérka měla rytmus filmu pevně v rukách téměř až do finále, ale poté jako by se před řešením autorky náhle vzdala. Zatímco pachatel ujíždí s Horácem v autě kamsi za Prahu a Vašátko se je snaží dostihnout a alarmuje nejbližší hlídky, kýžené napětí provázející honičku už v samotném zárodku hatí nutnost, aby si ti dva v autě odvykládali vše podstatné, co ještě nebylo odhaleno. A protože vykládání nebere konce, vyzní předlouhá jízda i nechtěně směšně.

Davidu Matáskovi se jako malíři Horácovi herecky dařilo výrazně lépe než v minulých případech, čímž v cyklu opírajícím se o Viktora Preisse tentokrát přispěl k dobrému dojmu z hereckých výkonů.

Povedlo se především obsazení titulní dvojrole. Gabriela Míčová přesvědčivě a s lehkostí zvládla obě rozdílné osobnosti sester-dvojčat, aniž by sklouzla ke karikatuře. Jejímu hereckému výkonu sice v jedné z klíčových scén uškodila režie, když se rozhodla snímat dialog tváří v tvář sestřinu sochařskému portrétu, ale celkovému dojmu to nevadí.

Hodnocení: 60 %