RECENZE: Parádně pokecal, absolventský snímek talentovaného Tomáše Pavlíčka

Nevěděli, co vyprávět. Často se proto buď nesmyslně drželi zahraničních vzorů, nebo programově zabředli do bulvárního bahna. A i když se třeba obojímu pokusili vyhnout, výsledkem bylo rozplizlé nic a dojem, že měli s debutem raději ještě pár let počkat.

Výjimky by se daly spočítat na prstech jedné ruky, za všechny jmenujme Jitku Rudolfovou, které bylo v době premiéry jejích Zoufalců třicet let.

K výjimkám patří i absolventský snímek šestadvacetiletého Tomáše Pavlíčka Parádně pokecal, byť jeho umělecké ambice nesahají tak vysoko jako v případě Rudolfové. Pavlíček se drží známého prostředí, pocitu pro jeho generaci typického, svou výpověď tak díky tomu ustojí a nemusí nikoho kopírovat (byť se inspirace nezříká).

Film Parádně pokecal vypráví jednoduchý příběh Štěpána (Vít Rohr), studenta ekonomie, ztraceného ve vlastním životě, který dělá pouze to, k čemu ho okolnosti samy dostrkají. Jednoho dne se do call centra, v němž pracuje, dovolá tajemná zákaznice Marie (Marie Doležalová) a jejich vzájemná komunikace postupně nabírá na košatosti. Ze Štěpána se pod Mariiným vlivem rodí člověk, kterého najednou začne zajímat, co se děje za nejbližším kopcem, ačkoli před časem by nad tím jen mávl rukou a šel domů.

Hlavním překvapením je filmařské sebevědomí, s jakým je snímek natočený. Štěpánův přerod Pavlíček odvypráví naprosto suverénně, a navíc si dovolí i lehkou nadsázku, hru s absurditou, časem, dějovou zkratkou, kompozicí záběrů. To vše, aniž by divák ztratil kontakt s reálným jádrem příběhu.

Režisérova pevná ruka je pak nejvíc znatelná při vedení herců. Nikdo nepřehrává, nehraje na vlastní triko. Dokonce i Václav Vydra se drží zpátky a film svým v jiných soudobých snímcích obvyklým šklebem neruší, naopak ho svou civilností pohání vpřed.

Nedostatečné Pavlíčkovy zkušenosti samozřejmě občas vyplují na povrch, sem tam ustřelí, úplně zbytečná je duchařská vsuvka týkající se Štěpánova rádce Karla (v podání Vydry), film slábne ve scéně vyvrcholení vztahu Štěpána a Marie a tak dále.

Přesto jde o první snímek zjevně talentovaného režiséra, a z tohoto pohledu je dobře, že ho podpořily nejen FAMU a Státní fond kinematografie, ale také Česká televize a zařazením do jedné z vedlejších soutěžních sekcí i Karlovarský filmový festival.