Článek
Výsledkem je debutové album Challenge Gravity, které vyšlo před několika týdny a je zajímavé už na první pohled. Cédéčko je totiž skryto mezi dvěma kulatými dřevěnými deskami. Žádný plast, žádné náhražky.
No Distance Paradise překvapují i zvukem. Indierockové skladby neznějí na první poslech česky, což jistě souvisí s hledáním vlastního soundu. Olomoučtí stavějí na nadějném zpěvu a aranžích, které nekopírují zásady běžné rádiové písničky. Vedle melodických pasáží, jež samozřejmě nemohou coby součást útvaru zvaného píseň chybět, se rádi noří do částí spíše náladových. K jejich zdůraznění používají dynamických zvratů, stejně tak dokáží písně vygradovat ke strhujícím finále (třeba v Hand Full Of Water nebo Stonehenge).
Přesto je možné se na albu trochu ztratit. Úctyhodné aranžérské hledačství totiž někdy zahaluje nosné motivy skladeb, zvláště v písních uprostřed alba.
Výrazné melodie přitom formace umí obrátit ve svou zbraň, což je patrné v nejsilnějších písních na desce – See The Light, Don’t Stay Awake a Every Single Day.
No Distance Paradise jsou na hranici mezi rockovým písničkářstvím a alternativním přístupem, který při skládání volí klikatější stavební cestu.
Je nicméně patrné, že slušně zvládají obě polohy, což je pro budoucnost klíčové. Když se to totiž umně skloubí, vznikají dobré skladby.
No Distance Paradise: Challenge Gravity
X Production, 38:10