RECENZE: Elis má talent a hledá cestu

Je plnohodnotná autorka, což ji odlišuje od mnoha jiných zpívajících vrstevnic. Je nutné také rovnou podotknout, že je to autorka zručná, o čemž svědčí třeba hned první písnička na desce, rozpustilá a ryze veselá Shubidu. Má parametry hitu a vznikl k ní videoklip, jenž je poctou Charliemu Chaplinovi.

Vyjma písničky Can’t Live Without You, na které s ní spolupracovali Fernando Saunders a Derek Nakamoto a v níž Elis potvrdila své technické pěvecké schopnosti, si všechny pro debutovou desku napsala sama.

Možná lze diskutovat o některých frázích v převážně anglických textech (tím spíš, když text k jediné česky zpívané písni Poslední psaní dobře koresponduje s atmosférou hudby a na místě je i jeho patetičnost), přesto odvedla obstojnou práci.

Talent Elis jen poněkud zkresluje fakt, že po poslechu alba není jasné, jakou cestou se zamýšlela vydat. Univerzálnost zpěváků ve výrazu i repertoáru není na škodu, v případě Elis je ale album spíš sbírkou písniček, které při svém uměleckém hledání napsala a jež stojí za řeč.

Z veselého úvodu v podobě písničky Shubidu se album překlopí k vlivům world music, swingu, lehce i jazzu, gospelu či retro popu.

Na to konto postupem času ztrácí dravost a mladistvou jiskru, kterou mělo na začátku. Jeho nálada zvážňuje a mimoděk se ve své druhé polovině stává poněkud monotónní.

Elis nicméně talent má, je doslova hmatatelný. Její druhý krok bude klíčový.