RECENZE: Divadlo Bolka Polívky přepadli desperáti

Jejich fantasmagorie měla českou premiéru v brněnském Divadle Bolka Polívky. A protože blázinec se neobejde bez psychiatrů a ošetřovatelek, přizvali ke spolupráci do role sestřičky ženskou jako květ, s jazykem ale nabroušeným pěkně do špičky - Barboru Polákovou. Hlásím: premiéra a první repríza vyprodány, a bude to tak i nadále.

Popravdě řečeno, o mravoličný příběh kráčí. Matonoha je pacientem v pokročilém stádiu uzdravování. Už si uvědomuje, že není Sundancem, nýbrž meteorologem. Ženatým. Na nejlepší cestě opustit léčebné zařízení. Jenom však do chvíle, než nedostatková obložnost přivede do jeho pokoje pacienta zatím v pokročilém stádiu rozkladu osobnosti. Polášek se považuje za Butche.

Počáteční Matonohův vzdor se proměňuje v milosrdnou recidivu nemoci. Je jim s Poláškem dobře. Do hry postupně vtahují i sestřičku Polákovou. Blázinec se mění v loch, zdravotnice v dozorkyni. Hojně se střílí z rohlíků a mrkví, smeták se proměňuje ve vinčestrovku, Savo ve whisky. Na konzumaci naštěstí nedojde. Co je za prvním plánem Balákova textu, to je chvála bláznovství, úkryt před poblblým světem, život s fantazií jako nikdy nekončící hra. Bohužel je to všechno zároveň načichlé televizním bavičstvím postaveným v případě představitelů Butche a Kida na ostrém slově.

Co je ovšem třeba v případě spílání totalitě a jejím strůjcům něžně komické, na jevišti se může při nadužívání jevit místy skoro až oplzlé. S lidskými orgány si vystačíme možná na klip, skeč nebo divadelní výstup, v celku ovšem přehlušují bohulibý smysl travestie.

Balákův Butch Cassidy & Sundance Kid budou divácky úspěšní. Trochu mi bylo líto Polákové, jejíž herecký potenciál nevyužil inscenátor ani z poloviny, a to se mohl inspirovat přinejmenším Blonďatou bestií oslavující politickou vyzrálost veverky Kristýny Kočí nebo třeba jejím songem Kráva.

Matonoha s Poláškem jsou samozřejmě suveréni. Jejich bandité dojímají bezbranností. Ztratili se v nepřejícím světě a milosrdně zdětinštěli. I dveře pokoje odporují perspektivě. Zmenšily se i jejich broučkovské postýlky. Jakkoli už stejně jako Poláková hráli v lepších kouscích, neztratí se ani tentokrát. Jejich Butch a Sundence jsou pistolníci, kteří nezabíjejí.