RECENZE: Circa Waves pod dobrým vlivem šedesátek a devadesátek

Není pochyb o tom, že čtveřice miluje hudbu šedesátých let a jistě je ovlivněna též britpopem let devadesátých. To spojení je logické: britpop vycházel z raného období popu a Circa Waves je jedna z těch kapel, které se obou hudebních období ujaly z pohledu dneška.

Původního jim ale mnoho nedávají, leda tak solidní melodické nápady, které pak dotvářejí přirozenou svěžest, jíž mix uvedených vlivů jaksi přirozeně disponuje. Circa Waves naštěstí patří k těm, kteří co do melodičnosti potenciál mají. V jejich čele je nadto zpěvák Kieran Shudall, jehož hlas má příjemné zabarvení, ve vysokých polohách je tak nějak sexy a povšechně působí dojmem, že zpěv je jedna z nejlehčích věcí na světě.

Circa Waves nahráli velmi dobré album. Jeho první polovina je silnější a nápaditější, ve druhé se mladistvý tah formace nepatrně zadrhl, nicméně pád do hlubin nezajímavosti se rozhodně nekoná. Možná se také ve druhé části desky kapela více nechala inspirovat šedesátými léty a na povrch se proto dostaly i utěšené instrumentální výkony, zvukově přizpůsobené dávným časům.