Hlavní obsah

Příběh o vášni, záhubě i o štěstí

Právo, Věra Míšková

Vila Tugendhat, mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli, hraje jednu z hlavních rolí ve filmu Skleněný pokoj, který podle románu Simona Mawera natočil režisér Julius Ševčík. A skvěle obsazené jsou i postavy, které autor bestselleru, přeloženého do desítek jazyků, stvořil a režisér je přivádí na plátno.

Trailer k filmu Skleněný pokoj Video: Bioscop

 
Článek

Dvě hlavní ženské postavy hrají hvězda seriálového hitu Hra o trůny Carice van Houtenová a Hanna Alströmová, známá ze dvou pokračování filmu Kingsman. Další ženskou roli přijala slovenská rodačka Alexandra Borbélyová, oceněná Evropskou filmovou cenou za roli ve vítězném filmu Berlinale 2017 O těle a duši. Claes Bang je zase držitelem Evropské filmové ceny téhož roku za film Čtverec, který získal Zlatou palmu v Cannes. A v neposlední řadě hrají ve filmu Karel Roden, Martin Hofmann či Karel Dobrý.

Foto: IN Film – Barbora Jančárová

Karel Roden hraje architekta von Abta.

Fiktivní příběh, skutečná vila

Film má stejně jako kniha fiktivní příběh, ale inspirací pro něj se stal osud brněnské vily Tugendhat. Ve filmu ji navrhl architekt von Abt pro bohatého podnikatele Viktora Landauera a jeho ženu Liesel. Středobod vily Skleněný pokoj se stal nejen architektonickým skvostem, ale i synonymem krásy, modernosti, otevřenosti, stejně jako symbolem nadějí mladého československého národa a budoucnosti celé rodiny.

Jenže Viktor Landauer je Žid a s blížící se hrozbou nacismu se rodina připravuje na odchod do exilu. Liesel se však nejen díky Viktorově poměru s mladou ženou stále silněji upíná ke své přítelkyni Haně, která je na rozdíl od ní velká volnomyšlenkářka a ráda si užívá všeho, co život přináší.

Landauerovi za dramatických okolností prchají, Hana a její manžel zůstávají v Brně a před Hanou se díky poměru s německým konstruktérem otevře možnost návratu do Skleněného pokoje. Její vzpomínky na Liesel a předválečnou dobu ožívají…

Tajemství, smysly a touhy

„Vila pro mě v přeneseném smyslu představovala symbolickou zkumavku, do které se vsadí lidské osudy a chemický proces je v čase proplete a navždy změní. Vnímal jsem ji jako prostor, který doslova nutí ke svobodě. V příběhu ožívají tajemství, smysly a touhy obyvatel,“ říká režisér Ševčík a k mezinárodnímu obsazení filmu dodává: „Příběh vily je z podstaty mezinárodní. Za téměř sto let existence domu v něm žili lidé různého původu, hovořící několika jazyky, takže bylo jasné, že obsazení tomu musí odpovídat. Producent Rudolf Biermann přišel už na začátku s nápadem obsadit do role Hany Carice van Houtenovou, což se mi velmi líbilo, ale pochyboval jsem, že Carice roli vezme. Když začalo být jasné, že by to mohlo vyjít, začali do projektu vstupovat další skvělí herci.“

Foto: IN Film – Barbora Jančárová

Carice van Houtenová a Hanna Alströmová jako Hana a Leslie.

Biermannovu setkání s Carice van Houtenovou pomohla náhoda. „Na festivalu v Cannes jsem se potkal s kamarádem, který právě získal novou manažerku a ta zastupovala i Carice van Houtenovou. Poslali jsme jí scénář a po asi půlročním jednání to dobře dopadlo. A s Hannou Alströmovou se Julius potkal v Los Angeles, mluvili spolu o příběhu i o roli a hned mi volal, že ona je ta pravá Liesel a jinou nechce,“ říká Biermann.

Natáčení v památce UNESCO

Při natáčení ve vile Tugendhat se musela dodržovat veškerá bezpečností opatření, například na podlahu Skleněného pokoje položili filmaři barevně identické lino, aby se původní nepoškodilo. Byly postaveny falešné příčky a celý štáb musel nosit návleky. Ve vile se nesmělo ani jíst ani pít a pohybovat se muselo s největší opatrností.

Mezi nejnáročnější scény patřilo zasněžování zahrady a okolí vily drcenou celulózou. Tu filmaři použili také na zasněžování dalších exteriérů, celkem jí spotřebovali 250 kg.

Foto: IN Film – Barbora Jančárová

Carice van Houtenová jako Hana.

Film se natáčel nejen ve vile Tugendhat, ale také na dalších místech v Brně, dále například v pražské vile Pod kaštany, kde byl Hanin byt, Lieselin americký zase v Semlerově rezidenci v Plzni, která svou koncepcí představuje završení řady bytových interiérů, navržených v letech 1907–1932 Adolfem Loosem. Točilo se i na zámku a v zámeckém parku Lednice nebo na Chateau Kotěra.

Kabriolet Cord i Lincoln

Ve filmu hraje řada historických vozidel, například kabriolet Landauer, kterým cestují Liesel a Viktor, představuje automobil značky Cord 812 z roku 1937, který se loni v září zúčastnil legendárního závodu historických vozidel Zbraslav-Jíloviště.

Vůz, o který se ve filmu stará Landauerových šofér Laník (Karel Dobrý), si zase zahrál dvanáctiválcový Lincoln z roku 1933. Obě auta jsou pojízdná, ale protože nemají SPZ, převoz zajišťuje odtahová služba, která je dopraví na místa natáčení.

Využito bylo i dalších 9 dobových automobilů z třicátých let a 7 dobových aut z let šedesátých. Ve scénách okupace si zahrálo 5 historických vojenských náklaďáků.

O vytvoření kostýmů říká jejich autorka Katarína Štrbová Bieliková, že to byl úkol snů. „Zachytit v kostýmech plynutí času, příběhy postav, sledovat proměny nálad, dějové vrcholy a propady, chvíle štěstí i velkého trápení. Zobrazit společenské změny, střídání módy, způsob oblékání. Kostýmem a maskou vyprávět, jak hrdinky stárnou, co ztrácejí a co si uchovávají. A zároveň se pokusit o nadčasovost. Mým řešením byla stylizace, která klade důraz na dialog s divákem, používá moderní jazyk stejně tak jako odpovídající dobové siluety, ale nerekonstruuje detaily, neklade si za cíl být striktně historicky přesná.“

Skleněný pokoj vstoupí do českých kin 14. března.

Může se vám hodit na Seznamu:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám