Článek
Suckale patří k jednomu z mála západních badatelů, kteří se systematicky zabývají dějinami českého umění. Má čtyři lásky: francouzskou architekturu vrcholného středověku, Bamberk, kde léta působil, nizozemské malíře 15. století a českou gotiku. Těmto okruhům zájmu je věnována i jeho kniha - čtvrtina všech studií se týká slavné Šternberské a Kladské madony i úvahám o díle Petra Parléře.
Suckale k výzkumu českého a také slovenského umění vede také svoje studenty. Jeho doktorantka Evelin Wetterová objevila nedávno řadu zcela neznámých bohemik v zahraničních sbírkách. V Česku se o tom skoro neví, přitom pro naše umění je to téměř objev desetiletí.
A Suckale je také duchovním otcem obsáhlého výzkumného projektu pozdněgotického a renesančního umění na dvoře jagellonských králů v Praze, v Krakově, na Spiši a v Budíně. Snad si někdy systematické práce berlínského profesora povšimnou i čeští politici při udělování státních vyznamenání.
Robert Suckale: Stil und Funktion
Deutscher Kunstverlag, Mnichov - Berlin 2003, 559 stran